Egyptológia

I.Egyptologie
To slovo samo o sobě ukrývá něco tajemného,dávného a mystického.Každý si pod ním určitě představí hlavně pyramidy a jiné monumentální stavby,jako chrámy,sochy ap..Po chvíli si vzpomene i na poušť,na řeku Nil,na města Théby a Memphis.Poté snad i na hieroglyfy. Především však na starověkou vyspělou civilizaci. Na civilizaci, která uměla až podivuhodně přesně počítat,vyznala se ve hvězdách a která uctívala mnoho božstev.Například boha Slunce Ra(Re),Thovta,Ptaha, Isis,Hapi aj.Na civilizaci,která ve své době byla nejbohatší, nejvyspělejší a nejvýznamnější.Proč egyptologie?Protože já toužím poznat tuto slavnou a v podstatě nepřekonatelnou civilizaci.Jistě,o Egyptě byli již mnohé napsáno,ale bylo to opravdu vše?Samozřejmě ,že ne a já chci vědět více,protože Egypt je zajímavá země.Plná záhad.Některá už rozluštěná a některá zdaleka ještě ne.Vždyť kdyby bylo objeveno vše,proč by pořád byly plánovány další a další expedice na vykopávky do Egypta.Například vykopávky v Abúsíru,které provádí Český institut egyptologie. ........... II. 1,Tato věda studuje vznik pyramid a chrámů, život obyčejných lidí i králů.Studuje texty a nápisy na domech.Hlavní téma je ovšem studium pyramid a chrámů.Pyramidy.Každý určitě zná div světa,Cheopsovu (Chufevovu) pyramidu.Spolu s touto pyramidou tvoří známou trojici ještě pyramidy Rachefa a Menkaurea,už méně známých faraónů. A také si každý vzpomene na sfingu,lva s hlavou neznámého faraóna.

Egyptologie není jen zkoumání věcí jako takových,ale také se snaží zjistit pravou podstatu toho,proč vznikly.Proč,kdy a kým byla postavena sfinga a za jakým účelem?Proč nebyly v Cheopsově pyramidě objeveny žádné nádherné malby,ale jen pár hieroglyfů?Na tyto a ještě i další otázky se snaží všichni egyptologové najít správnou odpověď.Objevuje se zde sice pár odvážných teorií,ale která z nich je správná?

2,Základy egyptologie byly položeny již za vlády Napoleona Bonaparteho,když se on se svými vojsky dostal do Egypta.Napoleon dobře věděl,jakou hodnotu mají pyramidy, a proto se je nijak nesnažil poničit, naopak.Ještě je nechal zkoumat svými odborníky v armádě.Část francouzské armády pod velením NB totiž obsahovala 151 odborníků z nejrůznějších oborů-matematiků,arabistů,astronomů,zeměměřičů,lékařů,inženýrů, kresličů, tiskařů aj.Měli za úkol měřit,kreslit ,pořizovat plány a mapy a klást solidní základy pro správu budoucí "fran.kolonie".Francouzi byli roku 1802 poraženi,ale přesto právě oni položili základy egyptologie.Francouzi byli po příjezdu do Egypta okouzleni starodávnými památkami.Mezi nimi byl i malíř Dominique Vivant Denon. Ten zachytil své dojmy v obrazech ke knize Voyage dans la Basse et la Haute Égypte.Tato kniha byla přeložená ihned do ang.a němčiny přispěla k tomu,že Evropu zasáhla touha po všem egyptském.Egypt ovládl vše-módu, kulturu,umění i design.Po úspěchu této knihy vyšla z úst generála Klébera myšlenka,aby se začalo se sepisováním souboru knih o Egyptě.Dílo nazvané Description se l´Ëgypte bylo rozděleno do 4 zákl.částí : antiquités,état moderne,Histoire naturelle a Carte topographique.Svazky se vydávaly 19 let.Od roku 1809-1828.Tak byly položeny základy,avšak při jejím vzniku sehrála roli náhoda. V červenci 1799 při rozšiřování opevnění města Rosetty (er-Rašíd) objevili Francouzi kousek kamenné desky,stély,která byla popsána hieroglyfickým,démotickým a řeckým písmem.Fr.pochopili ,že právě tato stéla je klíč k rozluštění hieroglyfů.Také si to však uvědomili Angličané a po fran.porážce museli fr.odevzdat jak stélu,tak všechny podklady k ní.Později,po rozluštění,se ukázalo,že stéla představuje dekret egyptského kněžského synonydu,který se na počest mladého panovníka Ptolemaia V.Epifana sešel v Memfidě 27/3/196 př.K.Objevní desky se rozneslo a za chvíli na jejím rozluštění pracovalo hodně významných vědců.Švéd Johan David akerblad určil základní číslovky a identifikoval i vlastní jména.Další muž,Angličan Thomas Young-zázračné dítě,přečetl několik slov,rozluštil několik značek a určitě by svou pracovní metodou dosáhl kýženého výsledku,kdyby jej někdo nepředběhl. Ten někdo se jmenoval Jean-Francois Champolloin. Pocházel z Figeacu v JV Francii a byl též považován za zázračné dítě.První velký objev učinil Ch v den svých 31 narozenin-23.prosince 1821.Přišel na to,že teorie o čistě ideografické (znak znamená to,co přestavuje) povaze hieroglyfů je mylná.Spočítal,že na 486 řecký slov je potřeba 1419 hieroglyfů.Ovšem dnem rozluštění hieroglyfů se stal až až 14.září 1822.Pomocí koptštiny a porovnávání přišel na to,jak hieroglyfy správně číst.Tak byla otevřena cesta k poznání starého Egypta, která se uzavřela před půldruhým tisíciletím. Po rozluštění h. Začaly svitky,nápisy i jiné texty konečně promlouvat.Nyní se ovšem přidaly i práce archeologické.Éru systematických vykopávek však zahájil až v roce 1850 Auguste Mariette.Taktéž vybudoval i první muzeum egypt.památek v Búláku a položil základy památkové správy v Egyptě.

3,Česká egyptologie je datována do celkem starého období.V roce 1878 se naším prvním egyptologem stal Jan Kminek-Szedlo ,který přednášel na Boloňské univerzitě.Dalším ze známých českých egyptologů byl František Lexa,který roku 1905 publikoval první české překlady staroegyptských textů.Roku 1919 se stal mimořádným profesorem na UK a na Filosofické fakultě prováděl první přednášky z egyptologie.Jako řádný seminář byla egyptologie ustanovena roku 1925 a dva roky poté se F.Lexa stal řádným prof.Když se Jaroslav Černý vrátil roku 1930 z franc.vykopávek v Dér el-Medíně.stal se soukromým docentem eg.na UK. Roku 1946 odešel do VB a zde pak působil jako profesor eg.na Oxfordu a v Londýně.Mezitím začal Lexa publikovat jeho dosud uznávanou Grammaire démotique-gramatiku démotštiny, a to v letech 1938 až 1951.Roku 1954 se docentem egypt.stal také Zbyněk Žába.Roku 1958 byl na UK založen ČEÚ v Praze a Káhiře.Ve stejný rok-1960,kdy byl do fce ředitele ústavu jmenován Z.Ž,zemřel F.Lexa.V letech 1961-1965 se ČegÚ UK zúčastnil akce UNESCO v Núbii a podnikal výzkumy v Kertásí,Tafě,Wádí Kitně a Kalábši.Taktéž se plně věnoval výzkumu na Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru a to až do roku 1974.Mezitím v roce 1970 zemřel J.Černý a o rok později i Z.Ž.Místo něj byl jmenován F.Váhala ředitelem ú.Ten bohužel o 3 roky později také zemřel a novým ředitelem se stal nynější Miroslav Verner.Od roku 1976 probíhaly výzkumy v jižní části královského pyramidového pole v AS a to tyto :
Od roku 1981 se prováděl arch.výzkum také šachtových hrobů ze Sajsko perské doby:
K těmto výzkumným pracím se roku 1991 ještě přidaly výzkumy hrobek Kaapera,Feteka,Iteje Ge...y

4,
Egyptology bychom měli rozdělit na současné a již nežijící.Mezi neslavnější nežijící patří jistojistě Carter Howard(1874-1939),který objevil vstup do Tutanchamonovy hrobky.Byl to britský egyptolog,kreslič a archeolog,jenž pracoval zejména v Údolí králů,a který zde v listopadu 1922 objevil vstup do faraónovy hrobky. Dále je to výše zmíněný J,F,Champollion.Druhý nejvýznamnějším egyptologem byl Karl Richard Lepsius,který založil egyptologii na univerzitě v Berlíně,podílel se významně na budování Egyptského muzea v Berlíně,vedl slavnou pruskou výpravu v letech 1842-45 do Núbie a Egypta.Své poznatky shromáždil v dosud největším díle o Egyptě s názvem Denkmaler aus Aegypten und Aethiopien. Náš zástupce se jmenoval Jaroslav Černý (1898-1970),který se podílel na vykopávkách v Dér el-Medíně.Byl vynikající znalec egyptštiny (zejména novoegyptštiny),hieratického písma a dějin Egypta v době Nové říše. Ze žijících je zejména známý Dieter Arnold.

Pro Německý archeologický ústav v Káhiře prováděl vykopávky v Tárifu,Dér el-Bahrí,Dahšúru a jinde.Nyní vede vykopávky americké archeologické expedice Metropolitního muzea z NY v Lištu.Za nejvýznamnějšího znalce stavebního umění starých Egypťanů je považován Jean Philippe Lauer.V Egyptě působí již od 20.let.Zabývá se rekonstrukcí pyramid v Sakkáře.Zajímá se zejména o Džoserovo pyramidu.Nynější ředitel Německého archeologického ústavu v Káhiře ,Rainer Stadelmann, se zabývá o vykopávky na pohřebišti v Dahšúru.Platí za nejvýznamnějšího současného znalce egyptských pyramid. V. K tomu,aby člověk viděl pyramidy stačí jen mít pár tisíc a zajet si na dovolenou do Egypta.Ovšem musí mít štěstí,protože zde probíhají rekonstrukce a k pyramidám se pouští jen 300 lidí denně.K tomu,aby člověk chtěl pyramidy znát a ne se jen na ně dívat musí toho však udělat víc.Musí se dostat na vysokou školu.V ČR je to na Filozofickou fakultu UK.Po vystudování by se měl snažit dostat do nějaké expedice.Česká expedice pracující na vykopávkách u Abúsíru je vedena Českým egyptologickým ústavem UK při vykopávkách v Egyptě.Zájem o to je však velký a míst málo

Prameny:
Pyramidy: tajemství minulosti; Prof.PhDr. Miroslav Verner,DrSc. ;Academia ,Praha 1997
Život Starých Egypťanů;Evžen Strouhal;Panorama;Praha 1989.