referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Barbora
Streda, 4. decembra 2024
Celosvetová zmena klímy
Dátum pridania: 12.12.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: xlolita
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 667
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 2.5
Priemerná známka: 2.94 Rýchle čítanie: 4m 10s
Pomalé čítanie: 6m 15s
 

Všichni tři, jak prokazuje stavba jejich pánve, chodili již zpříma po dvou. Malý, obratný Australopithecus africanus žil v otevřené travnaté krajině, silnější Australopithecus robustus a jemu blízký Australopithecus boisei dávali přednost hustému buši na okraji pralesa. Všichni se živili především rostlinnou potravou, zvláště v savanách žijící Australopithecus africanus neopovrhl ale také drobnými zvířaty, která lovil a zpracovával již s pomocí jednoduchých nástrojů, jako jsou zlomené zvířecí kosti nebo čelisti s ostrými zuby. Mozek australopiteků nebyl ještě větší než každého jiného lidoopa. V protikladu k rodu Australopithecus zhotovoval a užíval Homo habilis usídlený v dnešní Keni a severní Tanzanii (zařazení k rodu Homo je sporné) již jednoduché kamenné nástroje (proto Homo "habilis" - člověk "zručný" ) a jeho lebka připomíná překvapivě lebku moderního člověka. Objem jeho mozku od 650 do 800 cm3 byl ještě výrazně menší než u Homo sapiens, pro něhož se uvádí průměrná hodnota 1400 cm3. Ale Homo habilis byl celkově výrazně menší než současný člověk a pro postavu pouze 1,20 až 1,25 m vysokou s lehkou stavbou těla byl mozek Homo habilis jistě nadprůměrně dobře vyvinut. Jeho čelo bylo vyšší a klenutější než u australopiteků, kteří mimo to měli na rozdíl od Homo habilis výrazný kostní šev vedoucí přes celou lebku. Také typické masívní nadočnicové oblouky již u Homo habilis chybějí. Noha Homo habilis se podobá také spíše noze dnešního člověka než ještě opici podobné končetině australopiteků. Klenutý tvar chodidla dával zpříma jdoucímu Homo habilis poprvé možnost pérováním odstranit otřesy těla při běhu. Výrazně vyvinuté palce u nohou mu dovolovaly odrážet se při chůzi stejně jako Homo sapiens. Kolena mohl Homo habilis na rozdíl od australopiteka zcela napřímit. Také ruce byly šikovnější než u jeho současníků. O tom svědčí cílevědomé zhotovování jednoduchých kamenných nástrojů, které byly důležitými milníky ve vývoji k člověku. Možná již Homo habilis překročil práh na cestě od zvířete k člověku a obdržel tedy své zpochybňované rodové jméno "Homo" po právu.
 
späť späť   1  |   2   
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.