Pokud vůbec oceňoval nějaké občanské ctnosti, byly to spíše úspěchy ve vědách a uměních mírové doby a ne zásluhy vojenské. Nejnápadnější vlastností jeho státnické činnosti je její naprostá harmonie."
Caesarovo diktátorské vystupování
"Podle mínění platného po celý starověk bylo vnějším znakem monarchie zobrazování vládce na mincích: od roku 44 před Kristem se na mincích římského státu objevuje hlava Caesarova. Přinejmenším si nebylo možné stěžovat, že Caesar nechává veřejnost v nejistotě, co se jeho postavení týče - vystupoval jako monarcha, ba jako římský král tak zřetelně a tak důsledně, jak mu jen bylo možno. Je dokonce možné, i když ne pravděpodobné, a v každém případě bezvýznamné, že měl v úmyslu nazvat hodnost, kterou zastával, starým královským jménem, nikoli použít titulu imperátora. Již za jeho života měli mnozí jeho přátelé i nepřátelé za to, že zamýšlí nechat se výslovně jmenovat římským králem. Několik jeho vášnivých přívrženců mu v různých dobách a různým způsobem nabídlo, že mu vloží na hlavu královskou korunu. Nejnápadněji to udělal Marcus Antonius, když mu nabídl korunu jako konzul před veškerým lidem 15. února 44 před Kristem. Caesar ale tyto nabídky bez výjimky nechával nepovšimnuty. Ať už měl být zamýšlený titul jakýkoli, vládce byl zde a kolem něho se již zařizoval i dvůr s nezbytnou pompou a nevyhnutelným prázdným nevkusem. Caesar se objevoval na veřejnosti nikoli v konzulském oděvu s purpurovým lemem, nýbrž v šatě, který byl purpurem obarvený celý a který ve starověku platil za roucho královské, a přijímal hold senátu vsedě na zlatém křesle.".