UMĚLCI

Od čtrnáctého století jsou na Boloňské univerzitě kromě právních škol také školy umělecké. Termín umění (latinsky ars) byl chápán v klasickém smyslu jako technika, takže na umělecké škole se studovala medicína, filozofie, aritmetika, astronomie, logika, rétorika a gramatika. Od roku 1316 se "umělci" osvobodili ze závislosti na právnících a vznikla nová škola s vlastním rektorem. Roku 1364 bylo zavedeno také vyučování teologie. * * *

MĚSTO BOLOŇA

Boloňa se nachází v severní Itálii, v Pádské nížině, a je to hlavní město kraje Emilia-Romag na. Město má tři podoby: Bologna la rossa (červená), známá svými červeno-rezavými střechami; Bologna la dotta (učená) díky nejstarší univerzitě v Evropě (11. století); a Bologna la grassa (tlustá), vyhlášená pro svou vynikající kuchyni. V šestém století př. n. l. to bylo jedno z nejdůležitějších etruských měst v Pádské nížině a nazývalo se Felsina. V pátém století př. n. l. ji dobyli Keltové, kmen Bójů, kteří později došli až do Čech a po nich máme dodnes jména Bologna i Bohemia. Pak přišli Římané a pře jmenovali ji na Bononia. Za Římanů město jen vzkvétalo, žilo tu dvacet tisíc lidí a město bylo s Římem spojeno Aemiliovou silnicí. Boloňa byla prvním evropským městem, kde bylo zrušeno nevolnictví (1256). V té době byly také postaveny městské hradby a Boloňa patřila mezi deset nejlidnatějších měst. Ve středověku sdílela Boloňa nejprve osudy říše Langobardů (1167-1278). Od počátku šestnáctého století náležela většinou k papežskému státu, ale byla poměrně samostatná a zažívala velký hospodářský a kulturní rozkvět. V roce 1860 byla připojena ke sjednocené Itálii. V současnosti má město asi 500 000 obyvatel. Jsou zde četné akademie, muzea, několik vysokých škol a konají se zde významné veletrhy. Historické centrum města je nejméně porušené v celé Itálii (hned po Benátkách) a je v něm asi pětatřicet kilometrů podloubí. V roce 2000 byla Boloňa stejně jako Praha evropským městem kultury. SLAVNÍ HOSTÉ A STUDENTI

Sláva univerzity se šířila po celé Evropě. Boloňa byla cílem mnoha významných osobností. V Boloni studovali například Dante Alighieri a Francesco Petrarca, ale také básníci Guido Guinizelli a Cino da Pistoia. Jeden z Irneriových žáků vyučoval v Oxfordu římské právo a do Boloně tak přicházeli také angličtí vzdělanci jako například duchovní Thomas Becket. Roku 1506, když město vítalo papeže Julia II., navštívil město Erasmus Rotterdamský, tehdy asi čtyřicetiletý, a strávil tu rok. Ve stejné době končil tříleté studium v Boloni polský matematik a astronom Mikuláš Koperník.