Studoval církevní právo a zároveň začínal s astronomickým pozorováním. V Boloni byl také malíř Albrecht Dürer, Karel Boromejský, pozdější kardinál, dra matik Carlo Goldoni a básník Torquato Tasso. MEDICÍNA A LIDSKÉ TĚLO

Vyučování medicíny je do univerzitního programu zahrnuto papežskou bulou z roku 1219. Město však lékařům přizná stejné postavení jako právníkům až roku 1288. Na počátku čtrnáctého století se na univerzitě pořádají první praktické hodiny anatomie. Zlaté období medicíny v Boloni se shoduje s vyučováním Marcella Malpighi v sedmnáctém století. Ke svým výzkumům používá mikroskop. Mezi jeho objevy patří například objev slezinných a ledvinových tělísek. Malpighi prováděl pitvy, aby nalezl souvislosti mezi lidskou anatomií a klinickými projevy. Byl zvolen členem anglické Royal Society. MATEMATIKA

První zprávy o tom, že se v Boloni vyučuje matematika a astronomie (která se tehdy ještě nerozlišovala od astrologie), pocházejí ze třináctého století. Na zdejší univerzitě vyučovali matematiku takové osobnosti jako Luca Pacioli, autor prvního tištěného spisu o účetnictví (1494), nebo Hieronymus Cardanus, podle kterého jsou nazvány vzorce pro řešení algebraických rovnic 3. stupně. VĚDA A TECHNIKA

Na univerzitní prostředí má vliv vývoj vědy a techniky, který nastává v období průmyslové revoluce v osmnáctém století. V Boloni tehdy působil Luigi Galvani, který byl spolu s Alexandrem Voltou, Benjaminem Franklinem a Henrym Cavendishem zakladatelem moderní elektrotechniky. Na Galvaniho výzkumy v oblasti elektřiny pak navázal jeho vnuk Giovanni Aldini. Na konci 19. století je ve studiích elektromagnetických vln považován za následníka německého fyzika Hertze Ital Augusto Righi. Není bez zajímavosti, že v roce 1894 prováděl nedaleko Boloně první pokusy s využitím elektromagnetických vln pro bezdrátový telegraf vynálezce Guglielmo Marconi. NOVÉ SÍDLO - PALAZZO POGGI

Roku 1803 se stal novým sídlem univerzity Palazzo Poggi, kde je hlavní budova dodnes. Palác pravděpodobně postavil Pellegrino Tibaldi v polovině šestnáctého století. Od roku 1711 tu sídlil Institut věd a umění. O rok později bylo rozhodnuto v paláci postavit astronomickou observatoř. Dnes je ve věžičce observatoře muzeum astronomie. Na místě prvního sídla univerzity, v paláci Archiginnasio, sídlí od roku 1838 městská knihovna. Má zhruba 800 000 svazků, včetně 2500 prvotisků, 15 000 cenných knih ze šestnáctého století a 12 000 vzácných rukopisů.