Byla založena v roce 1088 a pyšní se proto přízviskem "nejstarší v Evropě". Už v polovině dvanáctého století bylo město Boloňa v Evropě synonymem práva a zákonů.
Boloňa a Paříž nabídly během jedenáctého a dvanáctého století první organizační modely vzdělávání, z nichž později čerpaly i další univerzity. Univerzita jako taková se zrodila ve středověké společnosti. Je výsledkem spontánního sloučení studentů a učitelů, jak napovídá už sám název. Původně latinské slovo universitas označovalo jakékoli sdružení odborného charakteru. Proto také ve středověku bylo náboženské, vědecké a politické vzdělání zaměřeno vždy tak, aby uspokojilo praktické požadavky. ZALOŽENÍ UNIVERZITY
Rok 1088 může být považován za datum, kdy v Boloni začíná vzdělávání nezávislé na církevních školách. Za zakladatele Boloňské univerzity je považován Wernerius, neboli Irnerius, jehož aktivity v oblasti římského práva překračují hranice města a rozšiřují se do severní Itálie. Irnerius byl mistrem glos a komentářů. Jeho žáci si na okraje antických textů zapisovali komentáře a interpretace k nim, které slyšeli od svého učitele. Díky Irneriovi se právo stalo samostatnou disciplínou. Boloňská univerzita zpočátku neměla centralizované sídlo, ale byla roztroušena na mnoha místech ve městě. Mnohdy vyučovali doctores legis u sebe doma. Boloňská Universitas scolarorum se od pařížské Universitas magistrorum et scholarum odlišovala nejen názvem, ale i funkcí. V Boloni si studenti sami vybírali a platili učitele. Tato zvláštní privilegia ještě zvýšila slávu univerzity. Již v polovině dvanáctého století bylo město Boloňa v celé Evropě synonymem práva a zákonů. K rozkvětu města přispívala i přítomnost mnoha zahraničních studentů. Rostla také výroba knih a iluminovaných kodexů. NEZÁVISLOST
Už od dvanáctého století dosahují odborníci na římské právo z této univerzity značné proslulosti a významu, protože několikrát nabídli pomoc a právní znalosti německým panovníkům. Například v roce 1158 při zasedání zemského sněmu ve městě Roncaglia pomohli čtyři odborníci na právo - Irneriovi žáci Bulgaro, Martino, Jacopo a Ugo - Fridrichovi I. Barbarossovi při obhajobě práv císařství a prosadili, že je závazné řídit se právem římským. Aby se panovník právníkům odvděčil, vydal ještě téhož roku listinu Constitutio Habita, v níž se stanoví, že každá škola se skládá ze sdružení studentů v čele s učitelem, jemuž studenti za vyučování platí.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie