referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Cecília
Piatok, 22. novembra 2024
Múdrosť staroveku
Dátum pridania: 13.01.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Ropka
 
Jazyk: Slovenčina Počet slov: 1 042
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 3.8
Priemerná známka: 2.99 Rýchle čítanie: 6m 20s
Pomalé čítanie: 9m 30s
 

Studovali také hvězdy s planetami a zaznamenávali jejich pohyby na obloze. Několik babylónských astronomických názvů, např. Blíženci, Štír nebo Kozoroh se používá dosud pro pojmenování souhvězdí.

Foiničané
Kolem roku 1000 př. n. l.vytvořili Foiničané jednoduchou hláskovou abecedu, tvořenou 22 souhláskami. Řekové ji později doplnili samohláskami, a tak vznikla řecká alfabeta, jenž používáme, samozřejmě v pozměněné podobě, i dnes. Foiničany hlavně proslavilo speciální purpurové barvivo získané ze žláz plžů ostranek.

Indie


Kolem roku 200 př. n. l. používali Indové desetinnou číselnou soustavu. V 6 stol. př. n. l. ji upravili tím, že do ní zahrnuli nulu.(str.16)

Mezopotámie
První případ použití kola spadá do období asi 3500 let př. n. l. Šlo o hrnčířský kruh- jednoduchý otáčecí stůl, na němž hrnčíři v Mezopotámii vyráběli oblé hliněné nádoby. Asi o 300 let později vyrobili v Mezopotámii dvoukolovou káru- a tím začala éra kolových dopravních prostředků.

Egypt
Počáteční soustavy jednotek byly založeny na částech lidského těla,jako jsou ruce a nohy. Tyto jednotky užívali starověcí Egypťané (asi 3000 let př. n. l.) i Římané (800 let př. n. l.). Měření podle těla však představuje problém: Nedává stejné výsledky, protože závisí a velikosti osoby, která měření vykonává. Egypťané byli vůbec prvními chemiky. Slovo chemie pochází ze slova Chem, což znamenalo pojmenování starého Egypta. Moderní chemie má své počátky až kolem roku 1790, když Francouz Antoine Lavoisier objasnil, jak probíhají chemické reakce.



CITÁTY:
Odkaz věda-
Vždyť i věda sama je mohutná síla. (R. Bacon, Úvahy o kacířích)
Ani světská moc, ani bohatství, jen žezlo vědy přetrvává věky. (Tychona de Brahe)
Člověče, kdybys věděl, jak mnoho vědění zmůže, / / nocí í dnem by ses učil, vůbec bys nechodil spát. (Walther 19 476a)
Kdo rozmnožuje vědění, rozmnožuje i trápení. (Starý zákon, Kazatel 1,18)
Vědění je moc (Walther 27 590c)
Odkaz vědění-
Od nevědění k nebytí.
Vědět a znát, to mnohý by chtěl, ale učit se nechce. (Walther 15 483)
Toho, co víme, je kapka, toho, co nevíme, more.
Vím, že nic nevím. (Sókrates).
 
späť späť   1  |  2  |   3   
 
Zdroje: Svetové dejiny (Jaroslav Charvát, státní pedagogické nakladatelství, Praha 1967), Svet vedy a techniky- Detská ilustrovaná encyklopedie (nakladatelství Slovart, Bratislava 1992), Obrazový atlas starých civilizací (nakladatelství Slovart, Praha 1996), Moudrost veku- Lexikon latinských výroku, prísloví a rcení (nakladatelství Svoboda, Praha 1988), Slovník cizích slov (nakladatelství Encyklopedický dům, Praha 1998), Ilustrovaný encyklopedický slovník/ a-i, /j-pri, /pro-z (nakladatelství ACADEMIA, Praha 1982)
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.