Řecko - matička věd
Řecká věda se odlišovala od vědy východních despocií (despocie= ničím neomezená vláda) ukázněným rozumovým myšlení. Zpočátku byly její poznatky, kromě matematiky, astronomie a lékařství, součástí filozofie. Pythagoras a jeho škola (6 stol. př. n. l) se zasloužil o vývoj matematiky, geometrie, astronomie a fyziky. Ovšem proslulá poučka o pravoúhlém trojúhelníku, po něm pojmenovaná, není asi jeho objevem, protože už byla známa jako praktické pravidlo Egypťanům a Babylóňanům. Objevil však závislost výšky tónů na délce chvějící se struny, v jeho škole pak, že se Země otáčí kolem své osy. V lékařství, které bylo rovněž spojeno s poznatky východních zemí, razil Hippokrates (5 stol. př. n. l) zásadu, že každá nemoc je vyvolána přirozenou příčinou, nikoliv nějakým zásahem bohů. Léčení podle něj spočívá ve znalosti lidského těla.
V období krize městských států došlo k vydělení jednotlivých vědních oborů z filozofie. Zasloužil se o to Aristoteles, který se ze podpory svého žáka Alexandra Makedonského chopil úkolu shromáždit a utřídit všechno vědění v Aristotelových spisech o fyzice, botanice, logice, politických vědách, řečnictví… Studoval a popsal několik stovek druhů zvířat. Jeho škola Lyceum (lyceum= typ střední školy) byla předchůdcem výzkumného ústavu.
V hélenistickém období se řecká věda dostala opět do přímého styku s kulturou východních despocií, dokonce i s kulturou indickou. Egyptská Alexandrie, v níž byl založen státem první výzkumný ústav Museion, se stala jejím střediskem. Mimo jiné vědeckou práci značně usnadňovala velká knihovna, sbírky, botanická a zoologická zahrada, hvězdárna a jiné pomůcky. Výsledkem tohoto úsilí byl velký rozvoj matematiky, mechaniky a astronomie.
Euripides napsal první učebnici geometrie, která se používala ještě před 200 lety.
Archimédes byl autorem prací o křivkách, plochách a rotačních tělesech. Rozvinul základní poučky mechaniky. Objasnil jak pracují páky a kladky tak i nadlehčování těles v kapalinách. Své objevy ve fyzice a mechanice využil prakticky též pro práci v loděnicích a pro válečné stroje.
Aristarchos vyslovil hypotézu, že Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Tento objev však byl na 1800 let zapomenut. Jeho hypotézu potvrdil až italský učenec Galileo Galilei, když jako první pozoroval oblohu dalekohledem.
Eratosthenes sestavil mapu světa, jenž k udávání polohy míst používala zeměpisné souřadnice.