referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Milan
Sobota, 27. novembra 2021
Múdrosť staroveku
Dátum pridania: 13.01.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Ropka
 
Jazyk: Slovenčina Počet slov: 1 042
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 3.8
Priemerná známka: 2.99 Rýchle čítanie: 6m 20s
Pomalé čítanie: 9m 30s
 
Řecko - matička věd
Řecká věda se odlišovala od vědy východních despocií (despocie= ničím neomezená vláda) ukázněným rozumovým myšlení. Zpočátku byly její poznatky, kromě matematiky, astronomie a lékařství, součástí filozofie. Pythagoras a jeho škola (6 stol. př. n. l) se zasloužil o vývoj matematiky, geometrie, astronomie a fyziky. Ovšem proslulá poučka o pravoúhlém trojúhelníku, po něm pojmenovaná, není asi jeho objevem, protože už byla známa jako praktické pravidlo Egypťanům a Babylóňanům. Objevil však závislost výšky tónů na délce chvějící se struny, v jeho škole pak, že se Země otáčí kolem své osy. V lékařství, které bylo rovněž spojeno s poznatky východních zemí, razil Hippokrates (5 stol. př. n. l) zásadu, že každá nemoc je vyvolána přirozenou příčinou, nikoliv nějakým zásahem bohů. Léčení podle něj spočívá ve znalosti lidského těla.
V období krize městských států došlo k vydělení jednotlivých vědních oborů z filozofie. Zasloužil se o to Aristoteles, který se ze podpory svého žáka Alexandra Makedonského chopil úkolu shromáždit a utřídit všechno vědění v Aristotelových spisech o fyzice, botanice, logice, politických vědách, řečnictví… Studoval a popsal několik stovek druhů zvířat. Jeho škola Lyceum (lyceum= typ střední školy) byla předchůdcem výzkumného ústavu.
V hélenistickém období se řecká věda dostala opět do přímého styku s kulturou východních despocií, dokonce i s kulturou indickou. Egyptská Alexandrie, v níž byl založen státem první výzkumný ústav Museion, se stala jejím střediskem. Mimo jiné vědeckou práci značně usnadňovala velká knihovna, sbírky, botanická a zoologická zahrada, hvězdárna a jiné pomůcky. Výsledkem tohoto úsilí byl velký rozvoj matematiky, mechaniky a astronomie.
Euripides napsal první učebnici geometrie, která se používala ještě před 200 lety.
Archimédes byl autorem prací o křivkách, plochách a rotačních tělesech. Rozvinul základní poučky mechaniky. Objasnil jak pracují páky a kladky tak i nadlehčování těles v kapalinách. Své objevy ve fyzice a mechanice využil prakticky též pro práci v loděnicích a pro válečné stroje.
Aristarchos vyslovil hypotézu, že Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Tento objev však byl na 1800 let zapomenut. Jeho hypotézu potvrdil až italský učenec Galileo Galilei, když jako první pozoroval oblohu dalekohledem.
Eratosthenes sestavil mapu světa, jenž k udávání polohy míst používala zeměpisné souřadnice.
 
   1  |  2  |  3    ďalej ďalej
 
Zdroje: Svetové dejiny (Jaroslav Charvát, státní pedagogické nakladatelství, Praha 1967), Svet vedy a techniky- Detská ilustrovaná encyklopedie (nakladatelství Slovart, Bratislava 1992), Obrazový atlas starých civilizací (nakladatelství Slovart, Praha 1996), Moudrost veku- Lexikon latinských výroku, prísloví a rcení (nakladatelství Svoboda, Praha 1988), Slovník cizích slov (nakladatelství Encyklopedický dům, Praha 1998), Ilustrovaný encyklopedický slovník/ a-i, /j-pri, /pro-z (nakladatelství ACADEMIA, Praha 1982)
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.