Kartágo a Třetí punská válka

Město Kartágo bylo založeno roku 814 př.n.l. přistěhovalci z fénického městského státu Tyru. Název vznikl z fénického „Kart Hadašt“, čili Nové město. Město mělo původně sloužit jako obchodní kolonie, velmi rychle se však stalo jedním z nejvýznamnějších měst celého středomořského pobřeží. Město mělo výhodnou polohu- leželo přibližně v polovině pobřeží Afriky. Kartágo zpočátku udržovalo s Římem přátelské styky, mezi oběma státy byly uzavřené i přátelské smlouvy. Po ovládnutí jižní Itálie Římem se však dostal Řím do bezprostředních zájmových sfér Kartága na Sicílii. Vzájemné obchodní a politické soupeření mezi Kartágem a Římem vedlo ke třem punským válkám (Punové je římské označení pro Kartagince).
První dvě války pouze stručně:

První punská válka (264- 241 př.n.l.)
Příčinou první punské války byl spor Kartága a Říma o Sicílii. Zpočátku měly obě strany určité úspěchy- Kartágo bylo lepší v námořních bojích, Řím na souši. Římané ale zajali jednu loď a podle ní postavili vlastní loďstvo. Na lodích vytvořili sklápěcí můstky, takže když se k sobě lodě přiblížily, Římané sklopili můstky a bojovalo se jakoby na souši. S touto taktikou porazili roku 241 př.n.l. kartaginské loďstvo u západního pobřeží Sicílie. V mírové smlouvě donutili Kartagince, aby opustili Sicílii, a ta se stala prvním římským zámořským územím. V roce 237 Řím získal i Sicílii a Korsiku, a tak vznikly první římské provincie- závislá území.

Druhá punská válka (218- 201 př.n.l.)
Hannibal, syn kartaginského vojevůdce Hamilkara, vyvolal druhou punskou válku, protože se nehodlal smířit s porážkou Kartága. Vydal se z Hispánie (dnešní Španělsko) do Itálie. V jeho armádě bylo i 80 slonů. Při přechodu přes Alpy však ztratil část armády- několik tisíc vojáků a své válečné slony, až na jednoho.
S Římany se poprvé střetl u Trasimenského jezera, kde zvítězil. Ke druhému, také vítěznému střetu došlo u Kann. Hannibal se dostal až k Římu, ale o dobytí se nepokusil. Římané se mezitím vylodili v Africe. Hannibal byl odvolán na obranu Kartága, ale roku 202 př.n.l. byl poražen v bitvě u Zamy římským vojskem v čele s Publiem Corneliem Scipionem. Kartágo muselo postoupit Římu svá mimoafrická území, vydat loďstvo a válečné slony a zaplatit náhrady. Také nesmělo vést žádnou válku bez římského svolení.