Obecne se dá ríci, že liberálnejší ovzduší panuje v zemích severní Afriky, více ovlivnených evropským duchem.
Na druhé strane v konzervativních spolecnostech na Arabském poloostrove , v Perském zálivu ci zemích jako Afghánistán a Pákistán, si ženy o rovnoprávnosti mohou nechat jen zdát.


2 Islám - obecne

2.1 Monoteismus a Muhammad
Islám patrí do rodiny monoteistických náboženství (Monoteismus je víra, že je jeden a pouze jeden Buh. Behem uplynulých nekolika tisíc let se pravdepodobne lidské spolecnosti obecne shodovaly na tom, že je mnoho bohu). Monoteismus byl zvláštností Izraelitu cili židu a díky skupince židovských "odpadlíku" z techto židovských korenu vyrostlo druhé velké svetové náboženství - krestanství. Nejmladší a tretí svetové monoteistické náboženství je Islám. Mnoho lidí prekvapí, že Mojžíš je velkou postavou všech trí náboženství a píše se o nem v Talmudu, Bibli i v Koránu - svaté knize Islámu. Islám se samozrejme od židovství i krestanství liší. Vznikl Islámu se nerozlucne spojuje se jménem proroka Muhammada, který mel v pouštích Arábie v 6. stolení pred n.l. mnoho náboženských videní, která prednášel svým prvním následníkum. Tyto pokyny od jediného nejvyššího boha (arabské slovo Alláh znamená cesky Buh) prednášel svým prvním následníkum a tak se Islám z Arábie rozšíril do celého sveta. Duležitý rozdíl mezi Ježíšem jako zakladatelem krestanství a Muhammedem jako zakladatelem islámu spocívá v tom, že zatímco Ježíš je oznacován jako Buh i clovek zároven, tak Mohammed vždy jasne prohlašoval, že je pouhým clovekem, prinášejícím sice "vzkazy" od Boha, ale presto jen prorokem, jehož život se pokládá za príkladný a hodný napodobování. Islám také ríká, že techto proroku, lidí, kterí obdrželi skutecné poslání od Boha bylo v dejinách mnoho, vcetne Ježíše, který je v Islámu pojímán jako jeden z proroku, ale tyto zprávy byly casem prekrouceny, a tak je Mohammed posledním prorokem v dejinách, který prináší jasné a jednoduché poselství, dnes zapsané v koránu.
Slovo islám arabsky znamená "odevzdání se (do vule Boží)" a ten, kdo prijal Islám se nazývá muslim (tj. odevzdávající se do vule boží). Islám tvrdí, že mezi Bohem a clovekem není treba prostredníku, clovek a jeho Buh jsou v prímém vztahu a není treba okliky pres Ježíše. Je tedy jen logické, že Islám nikdy nevyvinul instituci podobnou napr. Katolické církvi s jejím papežem.

2.2 Rozšírení Islámu
Pocet muslimu na svete je asi jedna miliarda, tedy približne každý šestý clovek na svete je muslim, címž vyrovnává a pomalu prevyšuje pocet krestanu. V soucasné dobe mimoto dochází k renesanci islámu a oživování náboženských tradic. Mezi tradicní islámské zeme s naprostou vetšinou muslimského obyvatelstva patrí v první rade Saudská Arábie, Pákistán, Afghánistán, Írán, Irák, Kuvajt, Bangladéš, Turecko, Egypt, Maroko a Alžírsko. V Evrope má Islám význacnejší zastoupení pouze v Albánii (70%) a na území bývalé Jugoslávie (tj.