Makedonie (30%) Bosna-Hercegovina (43%), a Cerná Hora (20%).

2.3 Vyznání víry, Právo a Korán
Dva základní clánky víry jsou vyjádreny ve vyznání víry (šaháda):
„Vyznávám, že není boha krome Boha a vyznávám, že Muhammad je posel Boží“
Pronesení šahády znamená prijetí islámu. Muslimové nevidí Islám jako náboženský systém oddelený od reálného života, pro který by si vyclenili jen treba nedelní dopoledne, jejich chápání je odlišné. Vysvetlují jejich náboženství jako "ucelený zpusob života", nerozlišují mezi svetskými a náboženskými záležitostmi, což vysvetluje to, že islám sice nevytvoril církev, ale vytvoril ucelený systém práva, kde všechno podléhá islámské moci a predpisum, a proto je možné najít v Koránu predpisy napríklad i z dedického, rodinného ci trestního práva.
Príklad:
"A každému jsme urcili dedice, mající právo na to, co zustavil: rodice, blízké príbuzné a ty s nimiž spojeni jste prísahou. Všem z nich dejte podíl jejich! Buh veru je svedkem všeho."

Krome toho Korán obsahuje také mnoho poetických cástí, mluví i o nebi a pekle tak jako i Bible, vypráví príbehy o Abrahámovi a dalších prorocích. Ríká se také, že Muhhamad byl velký básník a krása techto veršu byla videna jako zázrak a dukaz toho, že jsou prímo od Boha. To my težko posoudíme, nebot originál ve staré arabštine se obtížne prekládá.
Príklad:
"Pri slunci a jeho jasu, pri mesíci, jež následuje, pri dni, když je odhaluje, pri noci, když je zahaluje, pri nebi a pri tom, kdo je vystavel, pri nebi a pri tom, kdo je rozprostrel, pri duši a pri tom, kdo jí dal bohabojnost a vdechl jí hríšnost i bohabojnost! Kdo ji ocistí, ten jiste vydelá, a kdo ji zanedbá, ten jiste prodelá"

2.4 Náboženské povinnosti
Mezi základní náboženské povinnosti, ve smyslu jak cítíme náboženské povinnosti my v Evrope patrí: vyznání víry (šaháda), konání modlitby petkrát denne (salát), placení náboženské dane (zakát), pust v mesíci ramadánu (saum) a pout do svatého mesta Mekky (hadždž) (leží v dnešní Saudské Arábii, která aby zvládla každorocní nával poutníku, má dokonce i ministerstvo pro pout).
Modlitba (salát) se koná petkrát denne v urcených casech, kdy se provádí urcený sled pohybu, vcetne známého dotýkání se cela zeme a pronáší se jednak již Mohammadem urcená slova a jednak volitelná slova. Vetšinou jde o chválu Boha a dekování, není tolik zvykem Boha o neco prosit jako u krestanu. K modlitbe je treba pristupovat rituálne ocištený (v zásade omytí vodou obliceje, rukou a nohou, kde je to možné) a vhodne oblecený. V muslimských zemích se v case modlitby z mešity vyvolá adán,oznámení, že je cas k modlitbe.

Dan (zakát) predstavuje urcenou cást majetku a je možné odevzdat ji libovolné muslimské organizaci ci nadaci anebo rovnou odevzdat potrebným, chudým lidem.