Puvodne má tedy vyslovene charitativní smysl, v historii se casto plne premenila v obycejnou dan.

Pust (saum) tricetidenní pust od jídla, pití a pohlavního styku platí jen pro denní dobu. Drží se v mesíci ramadánu, který se díky islámskému lunárnímu kalendári postupne stehuje pres ruzná rocní období. Starí, deti a nemocní jsou omluveni.

Pout do Mekky (hadždž) je uložena v Koránu. Platí ovšem jen pro telesne i duševne zdravé, kterí mají dostatecné prostredky k ceste. Kdo vykonal pout do Mekky teší se ve svém okolí velké úcte. V Mekkce samotné absolvuje mnoho složitých symbolických obradu, napr. sedmkrát obejde posvátný kámen (Kaaba), sedmkrát beží mezi pahorky Safá a Marwa, což má pripomínat, jak zde kdysi Abrahám marne hledal vodu a podobne.
V otázce jak dobre, ci zda vubec znal Muhammad židovství a krestanství se evropští historici neshodují. První kapitola (tzv. súra) Koránu, kterou muslim pri každé modlitbe mnohokrát opakuje a která se jmenuje Al-Fátihah (Otevíratelka knihy) nám jiste neco pripomíná:
"Ve jménu Boha milosrdného, slitovného, Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, nemilosrdnému slitovnému, vládci dne soudného! Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme, ved nás stezkou prímou, stezkou tech jež zahrnuls milostí Svou, ne tech na než jsi rozhneván, ani tech, kdo v bludu jsou"
Naopak výrazný rozdíl mezi krestanstvím a Islámem na který chci upozornit je, že krestané tvrdí, že clovek je od prvního Adamova a Evina hríchu zkažený a že potrebuje prijmout Ježíše, aby toto základní "pokrivení" se kterým se již narodil, napravil. Naopak muslimové tvrdí, že lidská povaha je naopak v základe dobrá a kazí se jen naším nevhodným životem. 3 Postavení ženy v Islámu

„Moderne smýšlející muslimové zduraznují, že islám má vždy na mysli predevším
ochranu dustojnosti ženy. Takový smysl mají trebas zvláštní dámská oddelení ve vlacích nebo v autobusech, které mají ženy chránit pred nevhodnými dotyky v tlacenicích. Mnohé muslimky skutecne soudí, že islámská pravidla chování slouží ochrane jejich dustojnosti lépe než rozvolnená západní morálka“ (L, Kropácek, Jeden svet - 1999)

Otázka ženské rovnoprávnosti se dostává poslední dobou cím dál více do popredí zájmu predevším západní verejnosti. Není rozhodne jednoduché predstavit si, co to vlastne znamená být ženou v islámské zemi. Je samozrejme možné podívat se na celou problematiku ze západního úhlu pohledu a rychle si vytvorit obraz hruzy a ponížení.