Imránovava žena, Mariina matka byla rozcarována ze skutecnosti , že porodila dceru:
" A když to privedla na svet, zvolala: "Pane muj, privedla jsem na svet dceru" - a Buh dobre vedel, co privedla na svet, vždyt pohlaví mužské není jako ženské -…" (3:36)

"Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzza a Manát, té tretí, jiné? Vy syny byste meli mít a On pouze dcery? To vskutku rozdelení by bylo nerovné! Ony nejsou ni než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Buh žádné zplnomocnení. A oni pouze své dohady a to, k cemu srdce jejich tíhnou, následují, Ackoliv se jim již Pána jejich dostalo správného vedení." (53:19-23)

Co se týce aktu stvorení, neexistuje kategorický rozdíl mezi ženou a mužem. Podle islámu, stejne jako podle Bible, byl prvním clovekem Adam, který mel dve deti, chlapce a dívku a buh jim adresoval stejné príkazy a stejné zákazy i stejné zákony.

ad 3)
Ve vztahu k bohu jsou si obe pohlaví rovná, musí plnit pet základních povinností - vyznávat víru, modlit se petkrát denne, dodržovat pust v mesíci ramadánu, platit náboženskou dan z príjmu a alespon jednou za život vykonat pout do Mekky. Role ženy jako verící urcuje její výchozí legislativní a sociální pozici. Formuje její postavení v manželství, pri rozvodu, v dedictví, konkubinátu, urcuje její základní práva a povinnosti. Prevládajícím tématem je oddanost vuci mužum. Ženám je doporucována skromnost a cudnost ve vystupování:
"Muži zaujímají postavení nad ženám i proto, že Buh dal prednost jednem z vás pred druhými, a proto že muži dávají z majetku svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorne oddány a streží skryté kvuli tomu, co Buh narídil strežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujete a vykažte jim místa na spaní a bijete je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim duvody! A Buh veru je vznešený , veliký." (4:34)

3.2 Další zajímavosti vyplývající z koránu:
V Koránu je sice stanovena povinnost se zahalovat, z veršu však jasne nevyplývá, kterých cástí se narízení dotýká. Predpis o zahalování tváre závojem bude proto pravdepodobne až pokoránský. "Proroku, rekni manželkám svým, dcerám svým i verícím ženám, aby pritahovaly k sobe své závoje! A toto bude nejvhodnejší k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy…"(33:59)


Na dedické právo mají podle Koránu nárok dcery i sestry, nikde není zmínka o nároku vdovy. Dedický podíl ženy je ale výrazne menší než muže. "A Buh vám stanoví o detech vašich toto: synovi podíl rovný podílu dvou dcer…Jestliže nemel mužského potomka, pak po nem dedí jeho rodice, pricemž matce jeho patrí jedna tretina…"(4:12)
Žena jako svedek:
"…A žádejte svedectví dvou svedku z mužu vašich, a nemáte-li dva muže, pak vezmete jednoho muže a dve ženy z tech , které uznáte za vhodné svedkyne; aby, kdyby jedna z nich se zmýlila, druhá jí mohla pripomenout."(2:282)
Jak již bylo receno výše, jedním z projevu staré arabské kultury, které prežily v Koránu, je polygamie.