Postavení žen v Afghánistánu je pak pro mne prímo nepochopitelné a mnoho príbehu místních žen musí vehnat slabším povahám do ocí slzy.
Postavení žen v Afghánistánu je ovlivneno fanatickým hnutím Taliban, jehož cílem se stalo oživení islámské tradice. Hnutí bylo založeno v zárí 1994 v jižním Afghánistánu v provincii Kandahar a brzy se proslavilo násilnostmi páchanými na obyvatelstvu žijícím v jím spravovaných oblastech (dnes ovládá Taliban asi 90 % území Afghánistánu). Každá sebemenší odchylka od islámské tradice, kterou definuje predevším korán a šaríia, je krute trestán.
Jejich útoky jsou casto namíreny proti ženám. Na jimi spravovaných územích nemají ženy skoro žádná práva. Musí se pohybovat na verejnosti kompletne zahaleny od hlavy až k pate, otvor pro oci zahaluje sítkovina. Jsou totálne odlouceny od verejnosti. Bez doprovodu se nesmí pohybovat nejen na verejnosti, ale dokonce i v domácnostech je jejich pohyb omezen, napríklad pri príchodu návštev. Vzhledem k tomu, že nesmejí pracovat, zbývá jim,v prípade odchodu nebo smrti manžela, jediný zpusob obživy - žebrota.

Nyní uvedu nekolik príkladu, které dokládají situaci, jaká v soucasném Afghánistánu panuje.

V breznu 1997 narídil Taliban kábulským obyvatelum zakrýt okna v prízemí a v prvním patre, aby z ulice nemohly být ženy zahlédnuty v okne. "Tvár ženy je zdrojem úpadku pro všechny muže, kterí s nimi nejsou príbuzensky sprízneni", oduvodnuje svoje narízení Taliban. Dívky jsou v útlém veku svými otci prodávány do manželství a pozdeji casto prodány dále svými manžely. 24 kvetna 1997 obsadila armáda Talibanu Mazer-e Sharif. Jedním z jejich prvních narízení byl zákaz svobodného sdružování, svobody slova a zamestnávání žen, dále pak zákaz svobodného pohybu na verejnosti bez doprovodu blízkého mužského príbuzného a povinnost nosit tradicní odev, burqu. Obdobná narízení platí na všech Talibanem kontrolovaných územích. Porušení se nelidsky trestá.

V prosinci 1997 bylo potrestáno 225 žen za porušení pravidla o ženském zahalení. V souladu s talibanskou interpretací islámského práva byly ženy bicovány pres nohy a záda. V ríjnu 1996 v Kábulu byl jedné žene useknut poslední clánek prstu, protože nosila nalakované nehty. V breznu 1997 byla ukamenována žena v Laghmanské provincii ve východním Afganistanu. Žena byla islámským soudem uznána vina z cizoložství, protože chtela utéci z oblasti z jiným mužem. Za výjimecných okolností Taliban umožnuje zamestnávání žen i mimo domácnost (napr. v prípade humanitárních organizací). Avšak ženy, které se rozhodnou pracovat, se i pres oficiální povolení casto setkávají z útoky vuci svojí osobe. V kvetnu 1997 však zbili clenové Talibanu pet muslimských žen, které pracovaly pro mezinárodní humanitární organizaci CARE.