Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Evropské umění od počátku středověku do 19. století
Dátum pridania: | 07.06.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | no31 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 3 880 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 15.8 |
Priemerná známka: | 2.98 | Rýchle čítanie: | 26m 20s |
Pomalé čítanie: | 39m 30s |
Překládali náboženské texty, části bible a bohoslužební texty, v překladech se vyskytují i úvahy o povinnostech vládců, o jejich poměru k poddaným, ale hlavně obrana slovanského jazyka a literatury – Misál – mešní kniha, Breviář – modlitby pro denní modlení knězů, Proglas – nejstarší dochovaná slovanská báseň – předmluva k překladu evangelia (Konstantin) – je to program jejich misie, Paterik
Právnická literatura Nomokánon – pro církev a Zákon sudnyj ljudem – pro laiky - Metoděj.
Panonské legendy – obhajoba působení Cyrila a Metoděje – Život Konstantinův – o jeho studiích, misijní činnosti na jihu Ruska, vyznívá to jako obrana slovanského jazyka, na napsání se asi podílel Metoděj. Život Metodějův - napsán brzy po jeho smrti (885), autorem je některý jeho žák.
Po smrti Konstantina a Metoděje byli jejich žáci vypuzeni z Čech * rozvoj staroslověnské kultury a literatury v dalších slovanských zemích, kam odešli.
V Čechách dochází ke střetu latiny a staroslověnštiny. V 10.stol. žily obě kultury vedle sebe a navzájem se ovlivňovaly, ale v 11.stol začala latinská vzdělanost vytlačovat staroslověnskou kulturu, neboť církev a světská moc nechtěly staroslověnské obřady. Slovanská kultura přetrvává v Sázavském klášteře (*1032 – opat Prokop), pro latinskou kulturu je centrem pražské biskupství .
Staroslověnská literatura: Legenda o svatém Václavu, Legenda o svaté Ludmile, Druhá legenda o svatém Václavu, Pražské hlaholské zlomky
Latinská literatura: Kristián (Křišťan) – Život a utrpení svatého Václava a svaté Ludmily, jeho babičky. Kronika – Kosmas (1045-1125) – děkan svatovítské kapituly, velmi vzdělaný - studoval v cizině - Kosmova kronika česká – dějepisná, ale i umělecká
I po vítězství latinské kultury pokračuje vliv staroslověnské vzdělanosti – 1. česká duchovní Píseň – Hospodine pomiluj ny (konec 10.stol.) – prolíná se staroslověnština s češtinou zlidověla, stala se národní hymnou .
Gotika
Je to doklad moci církve, uplatňuje se zde složitá a bohatá symbolika. Česká gotika vrcholila vládou Karla IV.
Architektura
Charakteristika:
Vícelodní půdorys, příčná loď (transept), lomený oblouk, křížová žebrová klenba, opěrný systém, všechny stavby jsou velmi vysoké * potřeba důmyslného opěrného systému (pilíře, opory – zdi jsou velmi tenké). Budovy jsou bohatě zdobené, členité.Okna mají tzv. kružbu, výplní jsou malé skleněné tabulky.
Sakrální stavby:
- kostely, kláštery např. katedrála Notre Dame v Paříži,
chrám sv. Víta v Praze,
Světské stavby:
- hrady, města (i s hradbami), měšťanské domy, radnice
Významní stavitelé:
- Matyáš z Arrasu, Petr Parléř (architekt, sochař)
Sochařství
Trojrozměrné realistické zachycení předlohy. Zdobí se téměř vše, co jde. Nejčastěji náboženské náměty většinou tzv. madona (matka s malým Ježíškem) nebo tzv. pieta(matka s Kristovým tělem snímaným z kříže).
Výtvarné umění
Fresky pomalu zastíněny malbou na sklo a malbou do ručně psaných knih. Většinou náboženská tématika ze života svatých, z Bible. Okraje bohatě zdobené např. rostlinami, ptáky, i jinými zvířaty.