pověsti o bájném králi Artušovi, převažuje tu mystika a náboženské zanícení
Píseň o Cidovi (polovina 12.stol.) – španělská – opěvuje udatnost španělského národního hrdiny v bojích proti Maurům

B) Středověká lyrika
Dvorská lyrika
– rozvinula se hlavně ve Francii (12.stol.) – milostná poezie – rytíř neválčí o čest a slávu svou či svého pána, ale usiluje o přízeň vznešené dámy – láska k vyvolené paní, obdiv, úcta (rytířský kult ženy), často láska neopětovaná, nešťastná
autoři: přednašeči, zpěváci, ve Francii trubadúři – profesionální básníci, obvykle chudí rytíři, kteří putovali od hradu k hradu a přednášeli své skladby, někdy je doprovázel potulný hudebník – žakéř, který hrál na strunný nástroj
forma : milostná kancóna, pastorela (pastýřská milostná píseň), svítáníčka = alba = jitřní písně, ale tematika byla nejen milostná, ale i přírodní a společenská – často satirická

Pro měšťanstvo
o současném životě, rozporech, nedostatcích – zábavná, komická díla, šířili ji studenti a žakéři
forma: fabliaux – komická veršovaná povídka, zvířecí eposy – spojení bajek, dramata. Hraje se na tržištích a před chrámy.
Literatura v Českých zemích
Vznikají glosy – 1. české věty – vpisy do latinských rukopisů, poznámky, překlady
Proces laicizace literatury (autory už nejsou jen kněží a témata nejsou jen náboženská), zčeštění, zlomkovitost ( z jednoho díla se moc nenajde), anonymita autora (neznáme autora), střediskem vzdělání už nejsou kláštery (byla tam latina), více se prosazují zájmy šlechty, knihy píší i laikové, více česky.
Alexandreida (autor neznámý), Dalimilova kronika (autor - nižší šlechtic), Spor duše s tělem,
drama Hra veselé Magdaleny
svítáníčka Dřěvo sě listem odievá, nejvyspělejší je Závišova píseň

Literatura za doby Karla IV.:
LEGENDA O SV. KATEŘINĚ, DRAMA MASTIČKÁŘ,
Latinská literatura: Vita Caroli – vlastní životopis Karla IV.
Rozmáhala se tzv. žákovská poezie – studenti universit byli inteligentní, znali bibli, hudbu. Většinou píší poezii satirickou, která napadá šlechtu a duchovenstvo, humorná, rozverná, veselá – Často latinská, někdy také díla psaná česko-latinsky: Píseň veselé chudiny, Podkoní a žák, Svár vody s vínem
Sociální satira – kritika sociálních a hospodářských poměrů, ale s předzvěstí revoluce to v žádném případě nemělo nic společného.Hradecký rukopis, Desatero kázanie božie, Satiry o řemeslnících a konšelích
Další památky:
Traktáty (Jan z Jenštejna), Tkadleček

Předchůdci J.Husa:
Po smrti Karla se v českých zemích usadil neklid a došlo ke krizi ve společnosti.