Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Renesancia
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | volny_ref | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 766 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 6.9 |
Priemerná známka: | 2.97 | Rýchle čítanie: | 11m 30s |
Pomalé čítanie: | 17m 15s |
Dobu nizozemských škol považujeme za zlatou dobu kontrapunktu, který nalezl obliu hlavně v horní vrstvě společenské. Lidu tento sloh nebyl blízzký, ač ani vokální polyfonie s e neubránila lidovému vlivu. Právě české země ukazují tehdy, jak jim byl cizí vyumělkovaný projev rozbujelého přpychu a kratochvíle renesančních vládců.
Škola římská:
Během 2. polovice. 16. století dostoupili Italové téhož uměleckého stupně jako Nizozemci, ba přejali vedení Palestrinou. Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525-1594) má své jméno podle svého rodiště, města Palestriny, jeho rodové jméno je Pierluigi. Rostl od malička v prostředí chrámové hudby a věnoval jí nejlepší své síly jako kapelník petrského kostela v římě i jako skladatel. Jeho genialita spočívá v tom, že přizpůsobil nový nizozemský sloh lidovějšímu harmonickému cítění. Kdežto u Nizozemců vznikají harmonie více méně náhodně spojením rozmanitých melodií, vystupuje u Palestriny jasnější harmonické ustrojení a akordický způsob souzvukové vazby. To prospělo srozumitelnosti textu, neboť přílišnou polyfoničností trpěla slovní stránka skladby. Požadavky jasné akordicky přehledné hudby měl i tridentský koncil (1545-1563), vyzbrojený proti kacířům i v ohledu hudebním, takže brzy po Palestrinově smrti vzniká legenda, že on se stal zachráncem pravé církevní hudby. Palestrina vskutku byl povolán jen k tomu, aby reformoval gregoriánský chorál. Možno-li mluvit u Nizozemců o doprovodu nástrojů, tvoří Italové své polyfonní skladby čistě vokálně a capella. U Palestriny dosáhl tento styl takové dokonalosti, že se mluví přímo o palestrinovském stylu a o římské škole, jíž vtiskl typický ráz. Hlavní jeho obor hudby chrámové (93 mší, na 180 motet) se zaskvěl sloučením kontrapunktického umění se skutečnou lidovostí a prostotou. Slavná jeho šestihlasá Missa papae Marcelli (a jiné významné: šestihlasá Assumpta est Maria a osmihlasá Hodie Christus) ukazuje, jak Palestrina vytvářel melodické věty se vzornou deklamací. Podobnou vlastností vyniká dvousborové Stabat mater. Velebně prosté jsou Palestrinovy Improperie, zpívané dodnes v jednoduché harmonizaci žalmového cantu firmu. Npěvné a vícehlasé umění osvědčil zvláště v motetu Ave, Regina coelorum pro ženské hlasy. Pro své mistrovství a čistotu slohu byl později nazván Raffaelem v hudbě. Ryzost a ušlechtilost Palestrinova umění nalezle několik věrných následovníků v Itálii a ve Španělsku. Označujeme je jménem římská škola. Felice Anerio (1560-1611) se stal Palestrinovým nástupcem jako papežský skladatel. Byl jedním z redaktorů takzvané medicejské edice gregoriánského chorálu.
Podobné referáty
Renesancia | SOŠ | 2.8974 | 5066 slov | |
Renesancia | SOŠ | 2.9470 | 1664 slov | |
Renesancia | SOŠ | 2.9634 | 1304 slov | |
Renesancia | ZŠ | 2.9724 | 246 slov | |
Renesancia | GYM | 2.9750 | 896 slov | |
Renesancia | ZŠ | 2.9665 | 289 slov | |
Renesancia | GYM | 2.9632 | 4321 slov | |
Renesancia | GYM | 2.9670 | 2018 slov |