Byla to říše Babylónska, Médsko-Perská, Řecká a Římska. Danielovo vidění předpovědelo četné detaily těchto říší s tak udivujíci přesností, že kritikové se domnívali, že jeho proroctví musela být napsána až po událostech, ke kterým došlo, a mnoho let se neúspěšně pokoušeli tuto domněnku dokázat.

My se budeme věnovat jenom čtvrté šelmě. Je symbolem Římske říše a ponecháva si charakteristiky třech říší, které jí předchádzely. Byla mnohem strašnější a děsivejší, neobyčejně mocná a měla veliké železné zuby. Pohltila celý, tehdy známy svět, zničila a pošlapala všechno, co jí odporovalo. To, že Řím vyplnil tato proroctví a jiné detaily Danielova vidění, je historickou skutečností. Téměr sedmset let po Danielovi, kolem roku 95 po Kristu, dostal apoštol Jan tři další prorocká vidění této hrozné čtvrté šelmy tak, jak jsou zapsána ve dvanácté, třinácté a sedmnácté kapitole knihy Zjevení. V té době světové říše, reprezentované prvními třemi šelmami už pominuly, přesně podle Danielova proroctví. Čtvrtá šelma, Římska říše, byla tehdy na vrcholu své moci. I ona měla padnout, ale na rozdíl od svých tří předchůdcú, neměla být poražena nástupcem. Neměla povstat žádná pátá světová říše, která by zaujala její místo. Písmo prorokuje, že sama Římska říše bude obnovena v mnohem mocnější podobě, aby panovala nad celým světem těsne, před druhým Kristovým příchodem. Svědčí o tom mnohé texty Písma.

Deset rohů čtvrté šelmy představuje deset králů, kteří se ujmou vlády. Z toho, že nikdy v minulosti nebylo deset králů součastí Římske říše vyplýva, že čtvrtá říše musí být obnovena celosvětově. Bude se skládat z deseti oblastí, spravovanými deseti králi, podléhajícími Antikristovi. Až potom se uskuteční druhý příchod Kristův, který zničí Antikrista a jeho království a založí svoje vlastní tisícileté panství na celé zemi, spravované z Jeruzaléma. V druhém listě Tesalonickým, kapitole druhé, verši osmém a devátém čteme: „A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš zabije dechem svých úst a zničí svým slavným příchodem. Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky.“

Dvanáctá, třináctá a čtrnáctá kapitola Zachariáše prorokuje tyto události naprosto jasně, podobně, jako druhá kapitola Daniele: „Kámen, kterým je Kristus, se bez zásahu rukou utrhl a udeřil obraz, který se rozdrtil jako plevy na mlatě v letní době a odnesl je vítr.