Mohl by to být biblický pohled na mši, která je jádrem Římského katolicismu?

Takové bylo přesvědčení stovek tisíců křesťanů v průběhu historie, kteří byli upáleni na hranici, protože odmítli účastnit se mše, o které upřimně věřili, že je největší představitelnou ohavností. Proč? Protože tvrdí, že je doslovnou obětí, která znovu a znovu obětuje tělo a krev Kristovu, zatímco Bible jasně říká, že Kristova oběť a kříži byla dokonána jednou provždy a nemusí být znovu opakována. Katolicismus tvrdí, že když při Poslední Večeři Kristus prohlásil: „Toto jest mé tělo a toto jest má krev“, vzato doslovně: chléb a víno, které držel ve svých rukou, když pronesl tato slova, se stalo Jeho opravdovým tělem a krví. Stejně tak, když kněz odříká tato slova dnes, chléb a víno se stávají doslovně opět Kristovým tělem a krví, které jsou bez přestání obětovány na katolických oltářích tak opravdově, jako byl Kristus obětován na kříži. Nikdo přece nebere doslovně Kristovy výroky: „Já jsem dveře“, „Já jsem světlo světa“, „Já jsem dobrý pastýř“ nebo když nazýva své učedníky „ovcemi“. Kristus samozřejmě, jako i v jiných případech, mluvil obrazně, když poukazoval na chléb a víno jako na své tělo a krev. Nebylo možné, aby chléb byl doslovně jeho tělem, když tam On sám byl přítomný ve svém fyzickém těle. Tím méně mohou být milióny drobných oplatek současně Kristovým doslovným tělem, duší, osobností, božstvím celým a úplným, jak to tvrdí katolicismus. To není doslovné chápání, nýbrž mysticismus, je to tajemství napsané na čele ženy. S tím je spojen ještě jeden závažný omyl. Vatikán II prohlašuje: „Náš Spasitel při Poslední Večeři ustanovil eucharistickou oběť svého těla a krve.“ Tridentský Koncil se shodl na tom, že Kristus při Poslední Večeři „obětoval Bohu Otci své vlastní tělo a krev ve formě chleba a vína.“ Jestliže je tomu tak, pak byl Kristus obětován za hříchy světa při Poslední Večeři, předtím než šel na kříž, což je hrozné kacířství. Ve skutečnosti by vůbec nemusel jít na kříž, jestliže katoličtí knězí, jak tvrdí, mohou doslova proměnit chléb a víno na opravdové tělo a krev Kristovu a obětovat je jako smírčí oběť na svých oltářích. Kapesní katolický slovník tvrdí: „Mše je pravou smírčí obětí“, kterou „je Pán usmířen, uděluje milost a promíjí provinění a hříchy, dokonce i ty závažné“. Tridentský Koncil prohlásil: „Co se týče tajemství eucharistie, je to pravá a jediná oběť.“ Pak by kříž nebyl nutný. Katolicismus samozřejmě učí, že kříž je podstatný, přitom však jej snižuje na úroveň mše. Tvrdí, že Kristova oběť na kříži je účinná jenom opakováním při mši, a to jenom částečně. Je potřeba mnoha mší, aby se duše dostala do nebe.