Arcidiecéze v Millwaukee je ve vážných finančních problémech kvůli platbám, které měla v mimosoudních vyrovnáních sexuálních afér, do kterých se zapletli její kněží. Arcidiecéze Santa Fe, v Novém Mexiku, je na pokraji bankrotu kvůli soudním procesům, které se týkají sexuálního zneužívání kněžími. Faktem je, že „Lloyds of London“ a jiné pojišťovací společnosti odmítají vyplatit pojistku za zneužití moci, protože arcidiecéze se pokoušela přikrýt tyto aféry.

Jenom za poslední dva roky mám tlustý seznam novinových článků, věnujících se sexuální nemravnosti Římsko-Katolických kněží. Není to tím, že by katoličtí kněží a řádové sestry byly sexuálně žádostivější než průměrný člověk. Začínaly asi s vyššími ideály. Byla však na ně vložena nebiblická pravidla celibátu, který se stal příliš těžkým břemenem.

Žena z Janova vidění je též opita krví svatých a mučedníků Ježíšových. Po staletí, odmítání poslušnosti papeži bylo kacířstvím, trestaným smrtí. Jeden vedoucí katolický profesor církevní historie v devatenáctém století přiznal: „Od roku 1183 církev tvrdila, že každé odstoupení od jejího učení musí být potrestáno smrtí, a to smrtí nejkrutější-smrtí ohněm.“

Již tisíc let před Reformací existovali křesťané, kteří odmítali oddanost Římu a byli po miliónech vraždeni. Každý ví o křížových výpravách, které měly za cíl dobýt Svatou Zemi, ale jenom málo kdo ví, že po celé Evropě byly organizovány ještě početnější výpravy, určené k vyhlazení křesťanů. Těch, kteří se kvůli poslušnosti Bohu a poslušnosti Bibli, nechtěli podřídit autoritě papežů nebo přijmout římská kacířství. O těchto mučednících historik Will Durant píše: „Římská církev, a tím si byli jisti, byla Babylónskou nevěstkou.“ Takový byl názor reformátorů, zapsaný do reformačního vyznání víry. Těžko by někdo přišel k jinému závěru na základě Janova vidění. Přece však je tento názor v záujmu ekumenismu evangelikály opouštěn.

Papežové slibovali okamžitý vstup do nebe pro ty, kteří zemřeli při masakrování kacířů. Trvalo asi jedno století, než byli vyhlazeni albigenští křesťané, kteří v jednom období představovali většinu populace jižní Francie. Jedno z měst, které papež Innocent III srovnal se zemí, bylo francouzské město Bezier. Zavražděno bylo tehdy šedesát tisíc lidí, včetně žen a dětí. V neblaze proslulém masakru Bartolomějské noci v srpnu 1572 bylo zavražděno sedmdesát tisíc hugenotů. Dalších dvěstě tisíc bylo povražděno v průběhu několika měsíců. To způsobilo, že asi pětset tisíc hugenotů uteklo do protestantských zemí, hledajíce útočiště. Valdenští byli vyhlazeni, podobně jako husité.