Část listu papeže Martina V, nařizující polskému králi v roce 1429, asi sto let před reformací, nabádá k dokonání vyhlazení husitů: „Věz, že zájmy Svaté Stolice a tvé koruny tě vedou k povinnosti vyhladit husity. Pamatuj, že tito bezbožníci se odvažují hlásat zásady rovnosti. Tvrdí, že všichni křesťané jsou bratřími, a že Kristus přišel zrušit otroctví na zemi. Volají lidi ke svobodě. Dokud je ještě čas, obrať své síly proti českým zemím. Vypaluj, masakruj, obrať všechno v poušť, vždyť nemůže být nic příjemnějšího Bohu a užitečnějšího pro věc králů, než je vyhlazení husitů.“

Nemáme čas, abychom se zmínili o hrůzách muk a vražd osnovaných inkvizicí, která terorizovala Evropu po staletí. Není žádného jiného města na světě, které prolilo více krve křesťanů a Židů, než Řím. Pohanský Řím házel křesťany lvům a vyvražďoval je v pravidelných pronásledováních v období prvních tří století. To však nebylo ničím ve srovnání s masakrem křesťanů a Židů katolickým Římem.

Historik Will Durant píše otevřeně: „Ve srovnání s pronásledováním údajného kacířství v Evropě Římsko-Katolickou církví, pronásledování křesťanů v prvních třech stoletích po Kristu, bylo mírnou a humánní procedůrou.“

Ano, tato žena je skutečně opilá krví svatých a mučedníků Ježíšových. Žádné jiné město se v tomto ohledu Římu zdaleka nepřibližuje.

Skutečnost, že na šelmě jede žena, též ukazuje na Římský katolicismus, ve kterém hlavní postavou je žena-falešně bezhříšná, věčná panna, všemocná Marie, kterou si Řím vytvořil a uctívá. Katolíci popírají, že by uctívali Marii. Zdůrazňují, že oddanost a čest, kterou ji vzdávají, je nižší kvality, než ta, kterou vzdávají Bohu a Kristu. Možná teoreticky, ale prakticky ne. Po celém světě jsou tisíce velkých, vyzdobených svatyní Marie. V samotné Francii je jich bezmála tisíc, které každoročně navštíví stovky miliónů návštěvníků. Je však jenom hrstka svatyní zasvěcených Kristu. Jsou vesměs velice malé a málo navštěvované. Do Mariiných svatyní přicházejí poutníci žádat o její pomoc a ochranu. Nový univerzální katechismus katolické církve a Vatikán II společně prohlašují: „Od nejstarších dob byla požehnaná Panna ctěna jako Matka Boží, pod jejíž ochranu se věrní utíkají ve všech svých nouzích a v každém nebezpečí.“ Proč se ale utíkat pod její ochranu, když je k dispozici Boží ochrana? A jestliže tato katolická Marie může ochranit všechny katolíky od všech nebezpečí a naplnit všechny jejich potřeby, pak tedy musí být alespoň tak veliká jako Bůh a zřejmě také soucitnější. Vždyť přinejmenším stokrát, možná tisíckrát víc modliteb je vysíláno k Marii, než Bohu a Kristu dohromady.