A pochopitelně, je-li to dar - potom už to z toho slova vyplývá, že je to zadarmo, že?......
Oba ti "kluci mohamedánští"- jak by řekl Švejk - byli z toho zcela konsternováni. Domnívali se totiž, že spása a dar věčného života je udělována za zásluhy - jak ostatně učí veškerá náboženství světa beze zbytku!.. Doufám, že ten šok přežili - už jsem je od té doby nepotkal....Nejenom, že je to ohromující prohlášení pro celý svět - ale je to vyložená urážka pro mnohé! Je to zcela nepřijatelné učení pro ty, kteří se považují za lepší než je jejich okolí, domnívají se, že stojí - z morálního pohledu - mnohem výše, než průměr lidstva. Dal bych jim název : Moderní Farizeové. Je pro ně urážkou tvrzení, že spása není dosažitelná skrze jejich tak zvaně dobré skutky, jejich zbožnost, prostě skrze jejich dobrý život. Tito lidé shledávají toto učení velmi, velmi ponižující!! A přesto všechno - Toto je vlastně základ křesťanské víry!!! Totiž, tento koncept, že spása je zadarmo, a ne skrze skutky, je to nejzákladnější, co musí znát a hlavně pochopit ten, který přijímá Krista, který se stává křesťanem! Nenacházím vhodná slova, abych vyjádřil nesmírnou důležitost toho, co se snažím právě vysvětlit! Pokud člověk nepochopí tento princip, bude se stále instinktivně snažit vlastním úsilím, vlastními skutky si tak nějak Boha koupit. Upřímně řečeno, vím dobře z vlastní zkušenosti, že toto je nutné opakovat a opakovat i těm zkušenějším Křesťanům - známe přece lidskou přirozenost! Ti, opravdu zkušení Křesťané by to měli mít zakotvené už dávno ve svých srdcích... Nezapomeňte, že toto učení vyvolává jednu z nejčastějších námitek vůči Křesťanství - a proto každý Křesťan by měl znát všechny otázky, námitky a odpovědi na tento námět, protože se - nevyhnutelně - setkáte s kritikou této doktríny po celém světě!
Pavel říká, že jsme spaseni skrze víru - ne skrze naše dobré skutky. Proč? První důvod je zahrnutý již v textu. Aby se nikdo nemohl vychloubat! Bůh velmi dobře ví, že pýcha i marnivost lidského srdce jsou tak nezměrné, že kdyby spása byla - byť i jen částečně závislá od našich skutků, že bychom, bez jakýchkoliv pochyb, přinesli naší domnělou dobrotu, naší sebechválu před samotnou Boží tvář!....... Apoštol Pavel nám píše ve čtvrté kapitole dopisu Římanům něco, co se týkalo Abraháma.