Spása je zadarmo!

Jeden z největších odkazů Pavlova díla, alespoň pro mně, jsou dvě - snadno přehlédnutelné věty v jeho dopise do Efezu: Jste spaseni Boží milostí, skrze vaší víru. Tato spása není z vás - je to Boží dar, a proto se nikdo nemůže chlubit... Toto Pavlovo, Bohem inspirované prohlášení, je - či mělo by být, úplnou samozřejmostí pro každého člověka, který o sobě tvrdí, že je Křesťanem!! Ovšem, tento verš totálně šokuje nekřesťanský svět! Toto prohlášení vzbuzuje úžas, nedůvěru, a dokonce i pocit urážky pro ty, kteří se považují za morální, spravedlivé - prostě za dobré lidi....
Kdysi, před léty, jsem se setkal u basénu našeho domu v St. Petersburgu na Floridě, se dvěma lebanonskými Američany, které jsem již dříve trochu znal. A tam, u naší dobré česko - turecké kávy, která jim mimochodem docela chutnala, jsme si tak povídali. Já z Prahy, oni z Bejrutu. Když mi řekli, že jsou Islámci, věřící v Aláha, podle proroka Mohameda, trochu jsem se chtěl vytáhnout, a tak jsem zarecitoval to jejich "Alláhu akchbar ažhádu an lá, illahu illaláhi ana Muhamad rassulu lláhi", což jsem, jako kluk četl v jedné z těch mnoha knih, které jsem čítával v noci, zcela ilegálně pod peřinou s baterkou v ruce. Má to být to jejich provolávání, že „Allah je veliký, a Mohamed jeho prorok“. Tak nějak. ... Oba ty "Abduly", či "Hasany" (už se nepamatuji), to velice vzrušilo, a už by mně bývali přijali do jejich islámského spolku, protože to je vlastně jejich vyznání víry! Zdvořile jsem odmítnul, s podotknutím, že už jsem "zadaný" u někoho jiného. "Ale my známe Křesťanství! My víme o Kristovi, v Lebanonu je mnoho Křesťanů", prohlásil jeden z nich. "My, nakonec uznáváme Bibli do Abraháma a Ježíše, jako druhého nejvyššího proroka - hned po Mohamedovi". Islám a Křesťanství si jsou velice podobné". K jejich nemalému úžasu jsem odvětil že Islám a Křesťanství jsou totálně odlišné. Pravý Čech by řekl "Jako nebe a dudy"... Pravda, jejich mozky měly jakási historická fakta v nějakém tom jejich "mozkovém šuplíku" - ale nikdy si žádný z nich neuvědomil ten nepřekonatelný, rozdíl mezi nimi. Ta hlavní duchovní podstata jim zcela unikla, právě tak, jako uniká celému nekřesťanskému - a někdy i bohužel, světu křesťanskému! Ten zásadní a úplně odlišný rozdíl je v tom, že spása lidské duše, dar věčného života - se nedá koupit za dobré skutky, poslušnost a život podle "pravidel, předpisů a nařízení" ale že je to dar od Boha.

A pochopitelně, je-li to dar - potom už to z toho slova vyplývá, že je to zadarmo, že?......
Oba ti "kluci mohamedánští"- jak by řekl Švejk - byli z toho zcela konsternováni. Domnívali se totiž, že spása a dar věčného života je udělována za zásluhy - jak ostatně učí veškerá náboženství světa beze zbytku!.. Doufám, že ten šok přežili - už jsem je od té doby nepotkal....Nejenom, že je to ohromující prohlášení pro celý svět - ale je to vyložená urážka pro mnohé! Je to zcela nepřijatelné učení pro ty, kteří se považují za lepší než je jejich okolí, domnívají se, že stojí - z morálního pohledu - mnohem výše, než průměr lidstva. Dal bych jim název : Moderní Farizeové. Je pro ně urážkou tvrzení, že spása není dosažitelná skrze jejich tak zvaně dobré skutky, jejich zbožnost, prostě skrze jejich dobrý život. Tito lidé shledávají toto učení velmi, velmi ponižující!! A přesto všechno - Toto je vlastně základ křesťanské víry!!! Totiž, tento koncept, že spása je zadarmo, a ne skrze skutky, je to nejzákladnější, co musí znát a hlavně pochopit ten, který přijímá Krista, který se stává křesťanem! Nenacházím vhodná slova, abych vyjádřil nesmírnou důležitost toho, co se snažím právě vysvětlit! Pokud člověk nepochopí tento princip, bude se stále instinktivně snažit vlastním úsilím, vlastními skutky si tak nějak Boha koupit. Upřímně řečeno, vím dobře z vlastní zkušenosti, že toto je nutné opakovat a opakovat i těm zkušenějším Křesťanům - známe přece lidskou přirozenost! Ti, opravdu zkušení Křesťané by to měli mít zakotvené už dávno ve svých srdcích... Nezapomeňte, že toto učení vyvolává jednu z nejčastějších námitek vůči Křesťanství - a proto každý Křesťan by měl znát všechny otázky, námitky a odpovědi na tento námět, protože se - nevyhnutelně - setkáte s kritikou této doktríny po celém světě!
Pavel říká, že jsme spaseni skrze víru - ne skrze naše dobré skutky. Proč? První důvod je zahrnutý již v textu. Aby se nikdo nemohl vychloubat! Bůh velmi dobře ví, že pýcha i marnivost lidského srdce jsou tak nezměrné, že kdyby spása byla - byť i jen částečně závislá od našich skutků, že bychom, bez jakýchkoliv pochyb, přinesli naší domnělou dobrotu, naší sebechválu před samotnou Boží tvář!....... Apoštol Pavel nám píše ve čtvrté kapitole dopisu Římanům něco, co se týkalo Abraháma.

Co to tam píše? Byl Abrahám ospravedlněn skrze své dobré skutky? Pavel píše "Ne před Bohem!!" My se můžeme snažit se sami sebe vykrášlit, ozdobit, vychválit před lidmi - ale ne před Bohem! On o nás ví všechno! Všechno! On ví naše nejtajnější myšlenky motivy našich činů, On zná každý záhyb našich srdcí! Žádný člověk se nebude vychloubat svými skutky před Bohem! Ne - spása, jak ji nabízí Bůh, nás všechny zbavuje jakéhokoliv podkladu pro lidské vychloubání! Pamatujete se na toho Farizeje v Chrámu? Víte, kdyby spása byla odměnou za dobré skutky, potom bychom zde měli věrný obraz toho, co by všichni ti moderní potomci Farizejů udělali z nebe!! Grandiózní přehlídku lidského vychloubání! ...Pamatuješ se - Ježíš to vypráví: Farizej se hrdě postaví někde vpředu a počne zbožně mluvit k Bohu: Děkuji ti, ó Bože, že nejsem jako všichni ostatní! To je docela pěkný úvod, že? Taková skromnost! Ježíš o něm říká, že tam stál, s tváří zbožně pozdviženou k nebi, a modlil se - sám k sobě! Bůh neměl ani trochu zájmu poslouchat takové vychloubání, které tento Farizej nazýval modlitbou. "Postím se - dvakrát týdně, dávám desátky ze všeho co vlastním, nejsem ani vyděrač, ani nepoctivec, ani cizoložník - a hlavně nejsem, Bože jako ten - eh ten publikán tam vzadu! Jak ho sem vůbec mohli pustit aby znesvěcoval svatý vzduch Chrámu! Ježíš nás učí, že ten publikán šel domů ospravedlněný - na rozdíl od Farizeje!....... Ale kdyby spása byla za dobré skutky - tato scéna by se opakovala v nebesích milionkrát a milionkrát během věčnosti. Tolikrát, že by to jednomu zdvihlo žaludek - i ten v tom novém těle!! Kalvín kdysi řekl: Mnozí lidé sedí na hromadě svých, podle nich - dobrých skutků, jako nafouklé ropuchy. Když si takový obrázek představíš - nemáš chuť najít někde pořádný špendlík?
Samotný lidský pisatel těchto slov, Pavel, v době kdy byl ještě hrdým Saulem z Tarsu - pamatujete se co řekl sám o sobě v oněch dobách? "Pakliže kdokoliv se domnívá, že se má s čím chlubit - já víc! Žid ze Židů, z kmene Benjamin, Farizej a syn Farizeje - co se týče dodržování Zákona bez chyby - stojící na nejvyšším stupni znalosti náboženství svých otců - A co říká později apoštol Pavel? "To, čím jsem se dříve vychloubal - to dnes považuji za hnůj!" Řečtina je zde mnohem barevnější, nežli český překlad... Ne, v nás není nic, čím bychom se mohli vychloubat! A přece nám Bible říká, abychom se chlubili. Ale skutky, kterými se máme chlubit, nejsou skutky naše! V Korintských Pavel píše: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu"....... Víte, je to veliká úleva, když se nemusím spoléhat se na své - tak zvané dobré skutky a můžeme si být jistí tím, že když to za nás udělal Bůh, tak je to jisté, bez jakýchkoliv pochyb!!...... Druhý důvod, proč spása není z našich skutků, píše Pavel jinde. Totiž, pakliže spása by byla jako odměna za dobré a poslušné chování - potom smrt Krista, na tom kříži - byla zbytečná!! Pavel učí, že "Pakliže spravedlnost přichází skrze Zákon, pak Ježíš zemřel zbytečně! Zamyslete se nad tím!! Už jsem se zeptal mnoha lidí, při různých příležitostech - lidí, kteří tvrdili, že jejich naděje na nebe, na věčný život s Bohem, spočívá na jejich poslušnosti, na jejich vlastním úsilí o dobrý, a zbožný život. Zeptal jsem se jich: Prosím vás, povězte mi jednou pro vždy - jestliže se můžete dostat do nebe skrze vlastní zásluhy, vlastním úsilím prosím řekněte: Proč tedy Ježíš, na tom kříži zemřel? Proč?...... Ubezpečuji vás, pakliže se takto zeptáte kohokoliv, dostanete vždy tu stejnou odpověď, jakou jsem vždy dostal já.

Víte co vám každý odpoví? Všichni bez vyjímky? Nic! Veliké tučné nic!.. Protože smrt Ježíše Krista se potom stává zbytečným výstřelkem, prázdným gestem, které nikomu nepomůže! Třetí důvod je tento: Spása není za dobré skutky proto, aby mohla být darem z Boží milosti! Protože, je-li spása skrze skutky, potom není darem z milosti! A spása, je podle Bible jednoznačně z Boží milosti! Přečtěte si znovu ten počáteční text, ze kterého jsme vyšli! Je to laskavost - nezasloužený dar se strany Boha. Bible učí, že spása je Boží dar - bez zásluh - jinak by to přece nebyl dar! A spása je jasně z Boha a ne z lidí! Položme tuto otázku jinak: Kdo je komu co dlužen?......... Člověk, který věří, že spása je skrze jeho vlastní úsilí, mzda za jeho dobré činy, se domnívá, že každým tím - předpokládaně dobrým činem, staví Boha stále více a více do zadluženosti vůči člověku! A jednou, když už bude ten Bůh zadlužený až po uši - pak on, člověk se objeví - v plné slávě v nebi - a vybere si od Boha celý ten dluh ve formě ráje! .. Těžko bych nalezl větší omyl! Pravda je, že každým dnem, skrze naše hříchy, náš dluh vůči Bohu narůstá a tím, že Bůh obětoval svého Syna - abychom my mohli žít - tím nás postavil do postavení dlužníka, který není a nikdy nebude schopný, svůj dluh splatit! Nikdy! A tak, všechno, co můžeme udělat je říci: „Děkuji ti, můj Bože za Tvůj dar, který si nám, i když si jej vůbec nezasloužíme - z milosti a lásky nabídnul!.“........ Za čtvrté: Spása nemůže být skrze dobré skutky, protože nikdo jich nemá dost! Je úplně neuvěřitelné jak mohou lidé věřit spáse skrze dobré skutky! Zeptej se - zkus to - zeptej se někoho kdo zastává tento názor, polož jim, tuto otázku: Prosím, uvažoval jste někdy kolik dobrých skutků je zapotřebí ke vstupu do nebe?? Jak dobrý musíte být, aby jste byl spasený? Nemyslíte si, že je to rozumná, a zcela logická otázka? Představte si, že děláte nějaký kurs ať už na universitě, či kdekoliv jinde - nechtěli by jste vědět, jaké je minimum které musíte dosáhnout, aby jste prošli? Není to pochopitelné? Jistě že ano. Chcete vědět co musíte udělat či co musíte znát, aby jste se dostali kredit.

Lidičky- to je přece to nejzákladnější!!! A zde opět, dostaneš universální odpověď : Ne, oni nevědí, ne, oni o tom nikdy nepřemýšleli, ne oni nemají potuchy jaké je to požadované minimum! Ale já vám ho povím! Víte jaké je požadované minimum, pakliže se chcete dostat do nebe skrze vlastní dobré skutky? Chcete to vědět? Já vám to tedy důvěrně prozradím! Jste připraveni? Tak poslouchejte. Ježíš to říká v Matouši: Tak tedy Ježíš Kristus - cituji: Buďte proto dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec". Jak se vám to líbí? Konečně to víte, a teď můžete jít spát s klidnou myslí, že?
Že ne? No to je přece to minimum kterého bez Krista musíte dosáhnout, aby jste byli spasení! To není zrovna něco, co by povzbudilo, dalo naději, že? A toto není jediný podobný verš z Písma! Dám vám ještě jeden. "Kdyby kdo zachoval celý Zákon, a provinil se v jednom, je vinen ve všech". Jedna lež z tebe udělá lháře, jedna nenávist a jsi vrahem, jedna krádež z tebe udělá zloděje! To je nádhera, co? Kdyby jste udělali za svůj život jen jeden hřích jste vinní ze všech! Není lepší se držet Krista, co říkáte? Nikdo z nás nemá přece dost dobrých skutků, pochopte to lidi ! A tak nikdo z nás nemůže chovat jakoukoliv naději na spásu vlastním úsilím. Nikdo! Nikdo z nás není tak dobrý!.. Další bod. Nejenom že nikdo nemá dostatek dobrých skutků, ale člověk bez Krista nemá ani jeden!! Ani jeden, kdyby žil dvě stě let! Dovol, abych to opakoval: Nespasený člověk nemá ani jeden dobrý skutek, ani jeden dobrý čin, na svém kontě! Proč? Všechny ty tak zvané dobré skutky, které má zavřené někde v almaře - všechny ty, které plánuje jednou vzít do kufru a vysypat je v nebi před Božím trůnem....Co o nich říká Bůh? Jak On je hodnotí? Cituji: Všechna vaše spravedlivost, všechny vaše dobré skutky -jsou špinavé hadry v mých očích! ( Izaiáš 64: 5). Chlapík se domnívá, že přinesl Bohu skvosty, klenoty - rozsvítí se všechna světla na jevišti, zazní fanfáry - a on tam vysype před Boha zapáchající špinavé prádlo!! Jak je to možné? Dobrý skutek, který je přijatelný Bohem, má tři kritéria: Za prvé: Musí to být to, co nařídil Bůh skrze své Slovo. Za druhé to musí být čin vykonaný srdcem, které je očištěné vírou! Co říká Bible? To, co není z víry, je hřích! To znamená že všechno co udělá člověk bez Krista je hříchem - ať už to on sám považuje za cokoliv!
Dám vám příklad, který jsem kdysi slyšel. Dejme tomu, že piráti v Karibském moři, kteří právě zrovna nekradli a nevraždili - pěstovali na svých pozemcích, někde na Jamaice nějakou zeleninu. Věřte mi, znám to z Floridy - tam roste všechno - i brouci! A jak tak pěstují tu zeleninu, vyrostou jim tam rekordní nádherné melouny.

Někdo z nich navrhne: Co kdybychom poslali ten nejlepší meloun do Washingtonu a požádali o odměnu za dosažení takové úrody za dokonale ekologických podmínek? Víte, jaká by byla odpověď z Washingtonu? Vzdejte se! Odhoďte všechny zbraně! Na ničem jiném by neměli zájem! A dokud člověk nedá svůj život Ježíši Kristovi, žije ve vzpouře proti Bohu! Třetí bod je, že veškeré dobré skutky musí být vykonané pro slávu Boží - a tak, všichni ti, kteří neuvěřili Kristovi - dělají své, tak zvaně dobré skutky pro sebe, aby si něco zasloužili. Tím ty jejich skutky jsou sobecké, směřující finálně k vlastnímu prospěchu a proto nepřijatelné Bohem... Dále: Kdyby spása závisela na dobrých skutcích - nebylo by žádné evangelium, které bychom mohli prohlašovat lidem! Protože říci někomu, že se může dostat do nebe tím, že bude dobrý - znamená se mu vysmívat, obzvláště, když ten člověk bude mít alespoň trochu představu o tom, co Bůh vyžaduje a jak špatný on sám je! Dejme tomu, že jsme ve škole a děláme maturitní zkoušku. Každý z nás má stažený zadeček, protože si uvědomuje, jak málo toho ví! Dejme tomu, že jak tam sedíme, vejde náš třídní profesor a řekne: Třído, mám pro vás dobrou zprávu! ... Řekneš si: To je něco, co potřebuji, protože vím, že určitě vybouchnu! Dobrou zprávu dneska potřebuji! Profesor pokračuje. Ta dobrá zpráva je: Každý z vás, který udělá písemku bez jediné chyby, prochází! Teď, samozřejmě vaše srdce poskočí radostí, že? Když to uděláte na sto procent, maturovali jste! Taková povzbudivá zpráva!! Usmíváš se? Ale to je zcela stejné, jako když chce někdo do nebe skrze vlastní dokonalost! Evangelium Ježíše Krista není dobrá rada, ale dobrá zpráva! Zpráva o tom, že i když jsme nežili život na sto procent - a ve skutečnosti skončili s velkou tlustou nulou - Bůh je ochotný nám dát jedníčku s vyznamenáním! To je, můj příteli, skutečně dobrá zpráva!!......... Dále - ta dobrá novina, by nebyla žádnou dobrou novinou pro ty, kteří umírají. Dejme tomu, že rozhlašuješ zprávu dobrých skutků a jsi pozvaný navštívit vraha, který má být zítra popravený. Řekne ti: "Pastore, zítra mně vezmou, tam do té cely na konci chodby a připoutají k elektrickému křeslu. Žil jsem velmi zlý život. Je pro mně nějaká naděje? A ty, jako zvěstovatel spásy skrze dobré skutky odpovíš: Ano, příteli. Mám pro vás dobrou zprávu! Jaká je ta zpráva?" zeptá se vězeň. Ta zpráva zní: Buď dobrý!... "Pastore, posmíváte se člověku, který jde na smrt. Já vím, že nejsem dobrý, vy víte, že nejsem dobrý, Bůh ví, že nejsem dobrý. Pakliže je toto celá ta vaše dobrá zpráva, tak jděte pryč! A Ježíš by neměl co říci tomu muži, který umíral na kříži vedle něj. Ale protože je to z milosti, mohl mu slíbit: Ještě dnes budeš se mnou v ráji!..

Dále: Kdyby spása byla skrze dobré skutky, Ježíš nemusel přijít na zem! Kdyby spása byla skrze plnění Božích přikázání, dovolil bych si vás upozornit, že tyto jsme měli již tisíc čtyři sta let před tím, než Ježíš z Nazareta přišel na svět! A říkat lidem,, že spásu dosáhnou tím, že budou žít podle učení Boha-Syna, znamená udělat z Ježíše dalšího náboženského učitele na úrovni Budhy, Zoroastra, Mohameda.
Kdyby spása byla skrze dobré skutky, potom by bylo dobré si připomenout, že kázat lidem aby byli dobří, aby činili dobré skutky, nemá žádnou sílu, nemá žádný výsledek. Nevěříte? Podívejte se kolem sebe! Křesťanství je na této planetě už téměř dva tisíce let! Kázat o nutnosti dobrých činů, nikdy lidská srdce ani životy nezmění!.... Pouze evangelium Ježíše Krista, je schopné změnit člověka! Copak může Habešan změnit barvu své kůže - copak může leopard vygumovat své skvrny? Kdyby to bylo možné, potom bychom my, kteří jsme zvyklí dělat zlo - mohli konat dobro! Ne! Člověk se nemůže sám vytáhnout z toho bahna, ve kterém vězí! Jenom když Bůh vztáhne svou probodnutou ruku, vytáhne nás z toho smetiště a umyje - potom, a jedině potom je změna lidských srdcí možná!.. Jako poslední bod: Kdyby spása byla odměnou za dobrý život, za dobré činy - nikdo na světě by si nemohl být jistý svou spásou! Nikdo by nemohl večer usínat s jistotou, že kdyby se už neprobudil, že otevře oči a uvidí Krista! .. Nikdo by si nemohl s jistotou zazpívat tu starou křesťanskou píseň "Šťastná jistoto, Ježíš je můj, jaký to blažený pocit bezpečí".. Ne, bez toho by nebyl žádný pocit jistoty! Jenom tmavý stín by se rozprostřel nad celou Církví Ježíše Krista! Jak by býval mohl Ježíš říci: Přišel jsem aby jste měli život a to život plný, hojný! Jan, v jeho prvním dopise píše: "Aby jste věděli, že máte věčný život. Ne doufali, ale věděli! Bible nám dokonce přikazuje, abychom si udělali svou spásu jistou.... Proto jenom ten křesťan, který věří ve spásu z Boží milosti - může tu jistotu mít! Pakliže, přátelé, tuto jistotu nemáte, je to z jednoho jednoduchého důvodu: Je to proto, že stále důvěřujete v nějaké lidské úsilí, v dobré skutky, které vám mají pomoci do nebe! Věříte v nějakou tu vlastní dobrotu, zbožnost, ctnost, nebo nějaký jiný rys vašeho charakteru. Pakliže jste pochopili, co jsme vám chtěl říci, snad jednou prokouknete a budete se na všechny tyto dívat očima apoštola Pavla - jako na hromadu hnoje! Na závěr bych chtěl říci, že naše spása je - v tom hlubším smyslu slova - ze skutků. Ale tyto skutky nejsou naše. Jsou to skutky Boha- Syna , který je konal, jak chodil po prašných cestách Galileje a Judeje, kde učil, hojil, křísil, čistil lidská srdce, v dokonalé poslušnosti vůči Bohu-Otci. A o tuto spravedlnost, o tuto čistotu se s námi chce rozdělit - zcela zadarmo! A jedině s touto, Kristovou spravedlností, dobrotou a čistotou, budeme moci, stát jednou beze strachu před Božím trůnem a slyšet slova: Věrný služebníku, věrný příteli.

Buď vítán do mého království - je právě tak královstvím tvým........
Jste spaseni milostí, skrze vaší víru -
Je to Boží dar - ne z vaších skutků........