Po prvé v historii, zareagovalo OSN téměř jednomyslně aby oponovalo praktickými a přísnými kroky proti národu agresora - pozdvihujíce naděje na „nový světový řád.“ Ještě více překvapující skutečností bylo, že se většina islámských národů postavila na stranu OSN proti „bratrské“ islámské zemi.
Jen jedna žádost zazněla - od Jordánského krále Husseina, která se všem Arabům líbila: aby stažení vojsk Iráku z Kuwaitu bylo spojeno se stažením Israele z „okupovaného území.“ Na společné press-konferenci v Helsinkách Bush a Gorbačev v tomto bodě spolu nesouhlasili. Bush, zcela správně prohlásil, že není nijaké spojení mezi sporem Arab-Israel a krizí v Zálivu. Husseinova invaze byla aktem nevyprovokované agrese, kdežto Israel okupuje území, které byl nucen okupovat v zájmu sebeobrany. Přesto všechno, Gorbačev, který silně vyjádřil solidaritu Sovětského Svazu s PLO, v jeho řeči 1988 v OSN, tentokrát prohlásil:
Zdá se mi, že zde spojitost existuje, protože neúspěch naleznout řešení na Blízkém Východě (Arab-Israel) v širším slova smyslu má vliv na naléhavost tohoto speciálního konfliktu (Irák-Kuwait), o kterém jsme zde hovořili.. Muslimové, kteří protestovali proti přítomnosti „nečistých cizinců“ na svaté půdě Islámu, trvali na tom, že kdyby si Arabové své problémy vyřídili sami, kdyby je každý nechal na pokoji. Taková rétorika motivovala arabské masy, k vytvoření masových demonstrací za „Svatou Válku“ proti Spojeným Státům. Ve skutečnosti, kdyby bývaly USA nezakročily okamžitě, Irák by býval okupoval také Saudskou Arábii a nějaké okolní státy. Jeho moc by dorostla do takové míry že by byl hrozbou pro každý arabský stát. Případné námitky a žádosti o opuštění okupovaného území, by bylo odmítnuto s pohrdavým úsměškem. Náhle byli myslící Arabové donuceni přehodnotit své náboženství ve světle faktu, že teritorium obsahující nejsvatější islámská místa, musí být ubráněny nevěřícími proti Muslimům! Ti kteří už setřásli ze sebe vzpomínky na osmiletou válku mezi islámskými národy Iránem a Irákem, která si vyžádala víc než jeden milion obětí, a během které se stávala zvěrstva jako použití jedovatých plynů, byla vykonávána ve jménu Aláha, teď stojí před vážnější otázkou. Jak může arabský vládce žádat Araby aby se s ním spojili ve Svaté Válce a v tu stejnou dobu pošlapávat jiné islámské národy do země? Proč byli fanatičtí následovníci Islámu odpovědní za ten nejkrutější terorismus a unášení rukojmích po světě, a zdáli se v krutosti překonávat ve všech možných krutostech? A pakliže je Aláh všemocný, proč musí hájit Mekku nevěřící - proti Muslimům?
Kuwaitský emír byl přijatý v OSN nadšeným potleskem a dostal slib podpory OSN, když tam předstoupil v září 27 1990, aby požádal o pomoc proti Iráku. A zde opět bylo trapné podivné divadlo předváděné před celým světem, které bylo v kontradikci k tvrzení Islámu a znečistilo obraz tohoto náboženství, které tvrdí, že je nad všechna ostatní náboženství.