Naskytne se otázka: Co tohle všechno má společného s nástupem Antikrista a Kristovým Druhým Příchodem, a posléze tím finálním konfliktem mezi nimi? A opět říkám: Všechno! Střetnutí tváří v tvář u Armageddonu jen uzavírá to, co bylo už vykonáno na Kalvárii - a na bázi toho, jak byl Satan poražený, musí každý z nás udělat svou vlastní věčnou volbu!
Bitva mezi Kristem a Antikristem je bojována až do konečného rozhodnutí, v každém lidském srdci! My si musíme být jisti, na které straně nyní jsme. Rozhodovat se, nebo měnit strany při Druhém Příchodu - bude příliš pozdě! Je nezbytně nutné abychom pochopili kdo Kristus je, proč přišel a co očekává od nás - jinak bychom mohli být snadno podvedeni a skončit na opačné straně od kříže. Pouze na základě Kristovy oběti na kříži porazí On Antikrista při svém Druhém Příchodu a ten bude odsouzený do hořícího jezera navěky. I když - právě tak jako Jeho učedníci máme potíže to pochopit, Bible činí zcela jasným, že Bůh se stal člověkem, aby skrze smrt zničil toho, který má moc smrti - to je Ďábel..“ Židům 2:14.. Ta stará křesťanská píseň to podává přesně:
Ve slabosti a porážce, vyhrál korunu vítěze, své nepřátele pošlapal tím, že sám byl pošlapán.On ponížil Satanovu moc, že se stal Hříchem, hřích porazil; pokorný až do hrobu, hrob zničil také, Smrt rozdrtil tím, že zemřel zabit smrtí.. Zobrazený v tom kříži - pro celý vesmír, po věčnost k vidění - hrůza, ošklivost, hnus i odpornost hříchu jsou jasně vystaveny. Užasni - protože v hodině, která rozděluje lidstvo po věčnost, kdy zlo lidského srdce otevřelo veškeré zábrany v zuřivosti proti Bohu, On se připojil k hříšnému člověku , aby rozpoutal i svůj hněv proti Oběti visící na kříži. Pohleď na Boží nenávist vůči hříchu - a Jeho hněv vylitý na vlastního Syna, Bezhříšného, kterého „udělal hříchem za nás, abychom se mohli v Něm stát Boží spravedlností...“ 2 Korint. 5:21.. To co jeho proroci předpověděli, že Israel bude nenávidět a také zabije svého - tak dlouho předpověděného Mesiáše - to mělo vzbudit a šokovat odpadlý a tak nábožensky pyšný Israel. Přesto, navzdory všemu varování, to bylo přesně to, co se stalo. Sám Boží Syn- perfektní Člověk - bez fyzické či morální poskvrny, který se sám Israeli představil, hojil nemocné, uzdravoval slepé a chromé, křísil mrtvé, krmil hladové, přinášel lásku i radost - byl nenáviděn a proklínán, postaven před soud - výsměch spravedlnosti - a veřejně popraven. Jaká strašná záhada! Jak stará klasická křesťanská hymna zní: Ty, králi slávy, neseš - pro naší záchranu - trnovou korunu.