Koncept evropské kultury není konvenční, ale globální idea. Činíme první krůčky k ekumenické společnosti, která se nakonec rozšíří na celou planetu. (Johnson, „Age of Deals“) ...
Tento sekulární autor neměl ani potuchy o tom, že píše o jedné z nejúžasnějších předpovědí Bible. Ta „ekumenická společnost“ není nic jiného, nežli oživené Římské Impérium, s vládou Antikrista. S pohledu Bible, nadšení z nových svobod komunistických národů, není tou nejlepší reakcí. Zlepšené vztahy se Západem jsou přípravou na tento vývoj. Oživení Římského Impéria které je na cestě, není pouze poslední ze série předpovědí Bible, ale je to zároveň znamení blízkosti Antikrista a Kristova Příchodu kdy On ho bude konfrontovat. Z Boží milosti jsem žil dostatečně dlouho, abych viděl, že proroctví se stává historií. Je úžasné pozorovat jak se tyto události rozvíjejí - události, které Bible předpověděla před tisíci lety. Ty nejúžasnější jsou ale ještě před námi!
___________ * ____________

4. Poslední z „Posledních Dnů?“
JE MOŽNÉ, že bychom již žili v „Posledních Dnech?“ A pakliže žijeme, co to znamená - a co s tím můžeme dělat? Je vůbec něco k „dělání?“ I jen dotknout se takové otázky v sekulární společnosti by vyvolalo zdvořile zdvihnuté obočí, potlačený smích, nebo i otevřený výsměch. Tohle všechno už přece viděli mnohokrát v apokalyptických filmech! Také i mnoho Křesťanů tento předmět „odepsalo“ jako „strašáka“, kterého používají horliví evangelisté, aby „probudili hříšníky.“ A pak máme jak Křesťany tak i ne-Křesťany, kteří zlostně odsuzují diskuse o „Posledních Dnech,“ jako poraženeckou filosofii, vykreslující pouze chmurnou budoucnost, která vyvolává pesimismus a brzdí pokrok... Člověk takovou reakci chápe. Je to velmi nepříjemný předmět debaty. Už ta fráze „Poslední Dny“ má v sobě implikaci katastrofického konce lidské historie - alespoň historie jak ji známe my - nebo dokonce konce světa. A téměř každý, přes snahy ten pocit ignorovat, se nemůže zbavit dojmu že něco takového by se mohlo velmi dobře přihodit - a raději na to nemyslí..... Ať už je reakce jakákoliv, není úniku od faktu, že od Genese až po Apokalypsu - výrazy a fráze jako „poslední dny,“ „pozdější dny,“ „čas konce,“ a další podobné výrazy jdou stále a stále celou Biblí a jsou něco jako hlavní téma této knihy. Jen samotná kniha Daniel, mimo verše o kterých jsme se zmínili, o tomto předmětu jedná neustále. Daniel nabízí pohled na události „posledních dnů“ a my o nich budeme hovořit později...