Chtěli použít tu „světlou stranu Síly“ pro dobro, a také aby si splnili všechna svá přání a touhy. To byl ten první krok. Potom těch kroků bylo více - ve směru, který nebyl s počátku plně pochopen. Postupně se to momentum směřující dolů zrychlilo, až byli strhnuti vírem zla, které je nyní zcela fascinovalo. to stejné zlo by jim bylo - na počátku - nevyhnutelně odporné. A tak to bude s celým světem, až se uvolní, - bez jakýchkoliv zábran - Satanova moc za vlády Antikrista. Jedním z nestrašnějších prohlášení Krista svým učedníkům bylo, když řekl: „jeden z vás je ďábel!“ Měl na mysli Jidáše který Ho zradí - a tím vlastně zradí celé lidstvo. Některé z těch hrůzných pasáží Bible naznačují, že ti, kteří se odmítnou vzdát své vzpoury proti Bohu, budou - jak se tak bude to skutečné, nezbrzděné zlo rozvíjet, budou změněni - svými vlastními vášněmi, v přípravě na peklo, a stanou se (jako Jidáš) ztělesněním toho zla, kterým byli tak fascinování, a nakonec prostoupeni.. Soud nad nimi je tak strašný, že Bůh vysloví nad těmi, pro které není již žádná naděje:
„ten kdo je špatný, ať je špatný dál, kdo je nečistý, nechť nečistým zůstane.. (navěky).. “ (Apokalypsa 22:11).. Vedle zla existuje ještě jedna záhada v tomto světě: Záhada dobra. Právě tak jako manifestace zla v lidských tělech je mimo naše pochopení, tak je to i s dobrem. „Proč mne voláš dobrým?“ se ptá Ježíš někoho, kdo Ho oslovil „dobrý Pane.“ „Pouze jeden je dobrý, a to je Bůh,“ řekl Boží Syn. Matouš 19:17 Ježíš tímto nijak nepopíral své Božství, jen potvrdil skutečnost. Jeho Božství se dokazovalo skrze dobro, kterému nebylo obdoby, a oddělovalo Ho od každé jiné bytosti. Pavel o Něm prohlásil:
„Veliké je tajemství zbožnosti: Bůh se ukázal v těle, byl ospravedlněný Duchem, viděn od andělů, byl hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijatý ve slávě..“ (1 Timoteovi 3:16)
Proč vlastně Bůh zakázal Adamovi a Evě, aby jedli se stromu poznání Dobra a Zla? Proč by to ovoce mělo být pro ně smrtelné? Protože člověk - sám o sobě - není schopný znát a nebo konat dobro! A proto touha po poznání Dobra a Zla sám ze sebe, a být schopen konat dobro a vyhnout se zlu vlastní silou se rovná touze po tom, aby se stal Bohem. Toto byl ten ultimátní akt vzpoury. Člověk sám sebe přesvědčil že k tomu aby byl dobrý - Boha nepotřebuje. Tím se sám izoloval od toho jediného zdroje Dobra, a stal se otrokem Zla. Jakmile lidstvo nastoupilo špatnou cestu - už nebyla možnost návratu. Dokonce i takoví, kteří litovali a chtěli se obrátit, byli drženi jako Satanovo rukojmí.