A pouze na této bázi je člověk očištěný!
Bible prohlašuje že Kristus "když d o k o n a l očištění od hříchů, usedl po pravici Božího Majestátu na výsostech," Židům 1:3 a tím jasně říká, že očištění je skončené. A opět: "Krev Ježíše Krista, Božího Syna, nás očišťuje od veškerého hříchu." (1Jan 1:7) Písmo je velmi jasné v tom, že to bylo prolití krve Ježíše Krista v Jeho smrti pod Božím soudem, co nás očistilo. Kromě toho:"bez prolití krve, není odpuštění hříchů. Židům 9:22. O očistci se neříká, že se tam prolévá krev, ale že je tam "očistný oheň." To jediné očištění našich duší a srdcí od hříchu bylo vykonáno Kristem; lze jej přijmout pouze vírou, uskutečňuje se pouze v srdci Boží milostí.
Dalším důvodem proč utrpení - ať už zde na zemi či v očistci - vytrpené samotným hříšníkem, nemůže očistit od hříchu je:

Ten, který dělá oběť za hřích, musí být sám bez hříchu. Šedesát dvakrát je nám řečeno ve Starém Zákonu že zvířata, která mají být obětována, musí být "bez poskvrny." (Exodus 12:5, 29:1, Levitikus 1:3) a podobně. A tak žádné množství hříšníkova utrpení - ať už zde či v očistci, nemůže jej, ani nikoho jiného očistit od hříchu. Pouze oběť bez hříchu je dostačující..
O Kristu je nám řečeno:"Hřích nikdy neučinil," (1 Petr 2:22) "toho, který nepoznal hřích," (2 Korint. 5:21) a "v Něm není hříchu," (1Jan 3:5) Absolutní bezhříšnost byla nezbytná, jinak by Kristus za naše hříchy zemřít nemohl, protože by sám byl pod trestem smrti za hříchy vlastní! A tak Petr mohl říci, že "On, spravedlivý, trpěl za nespravedlivé, aby nás mohl přivést k Bohu," což znamená do nebe a ne do očistce! (1Petr 3:18) Dodává k tomu (2 Petr 1:9), že ti, kterým tato jistota schází, zapomněli, že "byli očištěni od svých hříchů." Pakliže jsme uvěřili v Krista jako svého Spasitele, máme také vírou přijmout skutečnost, že Bůh nás očistil skrze Kristovo dokonané dílo.

PŮVOD, VÝVOJ A ÚČEL TÉTO DOKTRÍNY.
Idea očistce, smyšleného místa konečného očištění, byla "objevena" papežem Řehořem Velikým, v roce 593. Takový byl odpor proti přijetí této doktríny (jelikož šla přímo proti Písmu!) že to trvalo téměř 850 let, než se stala Katolickou doktrínou! Přijal ji teprve Florentinský Sněm v r. 1439. Žádná jiná doktrína nezvětšila tolik moc církve a také žádná ji nepřidala tolik příjmu! Do dnešního dne visí hrozba očistce nad Katolíky, kteří proto dávají a dávají dary církvi, aby jim pomohla - co nerychleji opustit toto místo utrpení. Řím slibuje, že člověk eventuálně bude z očistce propuštěn a vejde do nebe, pakliže všechna nařízení církve budou dodržená.