A přesto tento systém převažoval v administraci církve po staletí, byl vyučován v kánonském zákonu, v knihách a školách náboženských řádů - obzvláště v tomistické literatuře, a byl předpokládán a potvrzen papeži, kteří jsou novou autoritou zákonů církve. A nakonec: Nikdo nepromluvil v jeho prospěch, nikdo neoponoval doktrínám Kostnice, nikdo neprotestoval! (Dollinger)8
Papežští Heretici Bible a Galileo

Jak už jsme poznamenali, hereze přináší automatickou exkomunikaci. I jen jediný papežský heretik, který by svou herezi neodvolal, by přerušil údajnou linii apoštolské posloupnosti od Petra. Jak jsme již dokumentovali, bylo mnoho papežů kteří byli obvinění z hereze jinými papeži či sněmy a někteří z nich byli formálně exkomunikováni:
Papež Hadrián VI. (1522-23), který osobně vyhlásil papeže Celestýna III. (1191-98) prohlásil, že papež Jan XXIII. byl pouze jeden v dlouhé řadě heretiků.

DLOUHÝ ZÁSTUP PAPEŽSKÝCH HERETIKŮ.
Mezi nejrannějšími známými heretiky, kteří seděli na údajném trůnu apoštola Petra by Liberius (352-66). Když byl donucen do exilu pro spor s císařem, Liberius dostal nabídku k návratu domů, pakliže odsoudí Athanasia, který vedl boj proti Arijské herezi. Liberius, který nijak na doktrínách netrval, povolil císaři a tím se postavil na stranu těch, kteří tvrdili, že Syn je méně než Otec - názor, který církev vytrvale odsuzovala jako herezi nejhoršího druhu.
Heretičtí papežové se vyskytovali dost často Innocent I. (401-17) a Gelasius I. (492-96) prohlašoval, že děti jdou přímo do pekla pakliže zemřou - i když byly pokřtěné a zemřely před přijímáním. Jistě, když člověk vezme Jana 6:53 literárně, jak učí Katolicismus, potom papežové měli pravdu! Tento pohled byl odsouzen Sněmem v Trentu.

Během posledních dvou let svého pontifikátu, Sixtus V. 1585-90. přepsal celou latinskou Bibli, přidal fráze a věty, změnil tituly žalmů, a vynalezl svůj vlastní systém kapitol a veršů. V jeho papežské bule, (údajně neomylné prohlášení ve věcech víry a mravů k celé církvi) prohlásil, "Plností Apoštolské Moci" že jeho nový "překlad" Bible, musí být přijatý jako "pravdivý, zákonný, autentický a bez pochyb či diskusí přijatý celou veřejností i v soukromých diskusích, ve čtení, v kázání a vykládání." Kdokoliv by neuposlechl, bude exkomunikován.
Pochopitelně, když se duchovenstvo seznámilo s papežovou "domácí prací," která okamžitě udělala Trentem schválenou Latinskou Bibli zastaralou, zároveň s celou literaturou, která na ni navazovala, byli totálně šokováni! Naštěstí Sixtus o pár měsíců později zemřel a Bellarmine vymyslel "kouřovou clonu." De Rosa vysvětluje:
Na Bibli byla uvalena spousta papežské moci, kompletně s "obložením" exkomunikací, a všechno to bylo plné omylů.