Pavel zřejmě mluvil o věcech, které on či jiní apoštolové učili. On neměl na mysli tradice, které se mohou jednou vyvinout pod vlivem ještě neznámých vůdců církve někdy v budoucnosti. A tudíž: Pakliže nemůže být demonstrováno, že nynější katolická tradice byla nejprve kázána apoštoly a zůstala v původní čisté formě až k nám, potom tyto tři verše neposkytují žádnou podporu! A my už jsme ukázali, že je nemožné připsat kteroukoliv tradici zpět k apoštolům.

Kromě toho, římsko katolické tradice jsou v kontradikci k jasnému učení Bible a tudíž není možné, že by je apoštolové učili! Dokonce jsou kontradikce i mezi samými tradicemi! V jeho "On the Study of Sacred Scriptures," papež Lev XIII. (1823-29) píše, že Otcové církve "někdy vyjadřovali myšlenky své doby, a tak dělali prohlášení, která už nyní byla opuštěna jako nesprávná." Také jsme viděli, že byly vyráběny falešné dekrety a ty se staly základem pro velkou většinu tradicí a dokonce i kánonskéhu zákona, a tak zůstaly až do dnešních dnů.

ÚSTNÍ TRADICE - ÚČELOVÝ FAKTOR.
Zatím co Nový Zákon byl v procesu tvoření, byla jistě doba, kdy se ranná církev musela spoléhat pouze na orální učení apoštolů. Máme ale dobrý důvod k víře, že veškeré učení inspirované Svatým Duchem, které mělo být určeno i pro další generace Křesťanů, bylo jistě dáno na papír. Toto je pravdivé z důvodů, které jsme již dříve uvedli: 1) Neexistovala žádná ústní tradice předávaná generací za generací od Mojžíše, Davida či Samuela pro celý Israel - proč by měla být nějaká pro Církev? 2) Kristus odsoudil všechny tradice, které rabíni vyvinuli a řekl že překrucují Boží Slovo. Tak proč by chtěl pro svou Církev takový vliv? 3) Je zcela nemožné vystopovat orální tradici až zpět k původním zdrojům, nebo si být jistý její přesnosti. 4)

Ústní podání musí být každopádně pozměněno v procesu předávání od generace ke generaci. 5) Ne všechno co Pavel či druzí apoštolové kdy řekli, bylo na úrovni Písma a určeno pro Křesťany všech dob. Jediné jisté rozlišení bylo: Učení pro všechny časy zapsat. Že apoštolské ústní učení, které bylo zamýšleno pro všechny časy, bylo takto vyznačeno samými apoštoly. Takové důkazy máme v dopisech od Pavla. V 1Korintských 11:23 uvádí, že jim prezentuje písemně to, co je dříve učil ústně: "to co jsme vám už dříve řekl...". V 2Tesalonským 2:5 Pavel uvádí stejný případ: "Nevzpomínáte se, že když jsem byl mezi vámi, tyto věci jsem vám řekl?" Prostě jim (a i nám) dával něco písemně, co je před tím učil osobně a mezitím na tom pracoval a podává další lepší porozumění.