Oni vždy nesli své kříže, aby odčinili za své hříchy i za hříchy druhých." Závěr: Kristův kříž mohl pouze odpustit - ne očistit, ale kříže jiných mohou hříchy očistit a tak vykonat víc než kříž Ježíše Krista!
A tak doktrína očistce má v sobě osudnou kontradikci: Prohlašuje, že jeden musí trpět aby mohl být očištěn od svých hříchů a v tom stejné čase tvrdí , že hříšník trpět nemusí, pakliže jsou sledována určitá nařízení. Hlavním prostředkem ke snížení utrpení je opakování mše, ale je mnoho jiných. Snížení, nebo dokonce eliminace utrpení, jsou také ovlivněny "odpustky." Tato doktrína je vysvětlená v dodatku B.

Odpustky.

"Odpustek je prominutí dočasného trestu před Bohem, za hřích, jehož vina byla již odpuštěna, kterou člen křesťanských věrných obdrží za určitých a definovaných podmínek s pomocí církve, která jako správce spásy rozděluje a aplikuje s autoritou poklad uspokojení Krista a svatých."
Odpustek je buď částečný či plný podle toho, jak osvobozuje od dočasného trestu za hřích - částečně nebo plně.
Věrní mohou obdržet částečné či plné odpustky pro sebe, nebo pro mrtvé, podle volby..."
Code of Canon Law1

Může Křesťan, který věří Bibli, přijmout takové falešné evangelium a spojit se s těmi, kteří jej hlásají, v evangelizaci světa? Mohou Evangelíci, s dobrým svědomím, posílat lidi kteří hledají k církvi, která učí očistec s odpustky a souhlasit s tím, že její členové jsou Křesťané, které není třeba evangelizovat? Církvi, která tvrdí že má klíče od nebes a otevře je každému, kdo se odevzdá do jejích rukou?
Ve skutečnosti je tato církev hrdá na své tvrzení, že je "správkyní spásy," kterou ona uděluje. Řím beze studu učí, že spása, kterou on nabízí, musí být přijímána "na splátky." Dále že účinnost této spásy závisí nejen na zásluhách Ježíše Krista, ale také na "přebytku dobrých skutků všech svatých," z toho co zbylo, když použili "kvótu potřebnou na očištění vlastních hříchů!"

Je neuvěřitelné, že vedoucí Evangelíci mohou považovat Katolíky za Křesťany a navrhnout spolupráci s nimi na evangelizaci světa! Můžeme pouze předpokládat že nemají ponětí o skutečném učení Katolicismu a že byli oklamáni misreprezentací, která přichází od katolických apologetů. Jak jinak by mohli ti, kteří jinak jsou hradbami víry říci, že Evangelíci a Katolíci jsou v souhlase, pokud se týče základů evangelia?
Vatikán II. pokračuje: "Pro získání odpuštění, se musí vykonat předepsané skutky." (Flannery).3 Zde je další důkaz, že Řím učí slibuje a praktikuje spásu skrze skutky. A přesto - jak podivné! - člověk nemusí mít vlastní dobré skutky, ale dobré skutky jiných mu mohou být připsány na jeho konto!

PŮVOD A ROZVOJ DOKTRÍNY ODPUSTKŮ.
Samotný koncept odpustků pochází z Pohanství.