referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Zina
Utorok, 21. mája 2024
Budhizmus a súčasný svet
Dátum pridania: 10.04.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: rudasona
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 2 492
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 8.9
Priemerná známka: 2.97 Rýchle čítanie: 14m 50s
Pomalé čítanie: 22m 15s
 

Co se neustále znovuzrozuje, to jsou skupiny proměnlivých skandh, složek ovlivňovaných karmanem (zákon karmanu - každý čin má svůj důsledek, proto tedy podle toho jak se člověk chová v tomto životě, bude s jeho skandhami nakládáno v životech budoucích). Takže znovuzrozené skandhy nejsou přesně tytéž skandhy, co zemřely. Buddha hlásal, že sledováním osmidílné stezky se lidé zbaví falešné představy svého já a dospějí do nirvány. Když člověk dosáhne nirvány , “vůz” se rozpadne. Pak už se mu nehromadí špatný karman, byť jeho život pokračuje.

Koloběh života a neustálé znovuzrozování znázornil Buddha v tzv. “kole života”: V minulosti (1. a 2.) nevědění = nespasení mělo za následek vůli k životu, pud a žízeň, což jsou podle čtyř ušlechtilých pravd jediné příčiny všeho života a strasti, a tak položilo základ novému životu a nové strasti, k nové existenci. Proto v přítomnosti (3. až 9.) začíná životní cyklus znovu. Početím vzniká nová bytost, jejíž duše si ještě neuvědomuje samu sebe (3.). V matčině těle se rozvíjí zárodek a díky podobě a jménu se stává individualitou (4.). Tvoří se smyslové orgány (5.). (Indové počítají šest smyslů, neboť k našim pěti řadí ještě myšlení.) Po narození navazuje nová bytost kontakt s vnějším světem, zprvu zejména dotekem pomocí hmatu (6.), pak vnímáním a pocity. Z dotyku se světem se rodí nový pud, věci se stávají předmětem žádosti (8.). Z prosazování této žádosti se u dospělého rodí lpění na světě a uvěznění v něm (9.). Tím jsou již vymezeny předpoklady nové existence, neboť skutky (karma) se podle zákona příčiny a následku musí promítat do nové existence (10.). Tak se kruh uzavírá, neboť v budoucnosti (11. a 12.) musí nová bytost znovu projít celou cestu od narození (11.) po stáří a smrt (12.). Prostota Buddhova učení , jeho důraz na osobní snahu a nepochybně i odpor proti kastovnictví, to mu brzy přivedlo mnoho učedníků a položilo základy šíření buddhistické nauky.



Význam buddhismu v současnosti

Po celou dobu existence buddhismu vznikaly vždy ,,nové a nové proudy” a nové metody interpretace Buddhova učení. Plodily je různé sekty, směry a školy. Tolerance, typická pro buddhismus, umožňovala zpravidla všem sektám, aby zůstaly v lůně společného náboženství. V 2. polovině 19. století vznikly nové proudy buddhismu, jejichž základem byla tendence k modernizaci věrouky a kultu. V roce 1879 uskutečnila skupina členů Newyorské teosofické společnosti zájezd na Cejlon s cílem navázat kontakt s duchovně blízkými buddhistickými činiteli a založila spolu s nimi sektu ,,esoterického” buddhismu, tj. tajného učení, přístupného jen posvěceným.
 
späť späť   2  |  3  |   4  |  5  |  6  |  ďalej ďalej
 
Zdroje: Dějiny náboženství II., I. A. Kryveljov, nakladatelství Mysl, Moskva, 1976, Úvod do buddhismu, 14. dalajlama Tändzin Gjamccho, nakladatelství Radost, Praha 1990, 100+1 zahraniční zajímavost, 18/2001, 100+1, a.s., 100+1 zahraniční zajímavost, 7/2001, 100+1, a.s.
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.