Vznik buddhismu
Buddhismus vznikl na území Přední Indie v 6. století před naším letopočtem. Stal se tak, pokud jde o dobu vzniku, prvním světovým náboženstvím. Postupně si získal miliony stoupenců v různých zemích Asie, ale na území Přední Indie ztratil své pozice a prakticky zanikl. Přesto jsou raná stádia jeho dějin pevně spjata s tímto subkontinentem. Sedmé až páté století před naším letopočtem byla obdobím silného vření v Indii. Na tuto dobu připadá vznik a zformování džinismu (Džinismus je jeden z indických náboženských systémů. Má mnoho společných rysů s buddhismus, ale oba systémy se rozcházejí v chápání metafyzických problémů. Džinisté žijí v Indii dodnes.) , buddhismu a rovněž početných sekt a náboženských hnutí jak uvnitř obou nových náboženství, tak i mimo ně.
O životních osudech zakladatele buddhismu nemáme, podobně jako o životě Ježíšově, žádné zprávy, které by pocházely přímo od současníků a očitých svědků. Ale existují stejně jako evangelia v případě křesťanství zprávy, jež jsou v jádře z takových původních pramenů nepochybně odvozeny. Je ovšem nesnadné a nikdy patrně nebude ani úplně možné vyprostit toto jádro z legend a zázračných příběhů, jimiž potomci i obdiv věřících obestřeli Buddhův život.
Je jisté, že se Buddha narodil kolem roku 560 př. n. l. jako syn vládce v Kapilavastu, hlavním městě země ležící na jižním úpatí Himaláje. Král se jmenoval Šuddhádhana, byl z rodu Šákjů a jeho příjmení znělo Gautama. Syn byl pojmenován Siddhártha, to jest “Ten, který dosáhl cíle”. Později ovšem obdržel množství různých čestných jmen. Jméno Buddha, tj. Probuzený, používal sám, ovšem teprve po svém osvícení.
Z bohatých legend o Buddhovu početí a zrození uvedu alespoň příběh vyprávějící o zázračném prorockém snu jeho královské matky. Zdálo se jí, že jí unesli čtyři králové, přivedli do zlatého paláce na stříbrné hoře, kde ji třikrát obkroužil slon nesoucí ve svém chobotu lotosový květ a pravým bokem vešel do jejího lůna. Král povolal moudré brahmány, aby mu podali výklad tohoto snu. Vyložili jej tak, že královna porodí chlapce, jenž se stane, zůstane-li doma králem a vládcem světa. Opustí-li dům svého otce, stane se osvíceným, jenž sejme ze světa závoj nevědomosti. Předpověď mudrců znepokojila Siddhárthova otce. Siddhártha nikdy nespatřil nic strastného nebo trýznivého, ani o tom nezaslechl.
Jednou však když se Buddha vezl do zahrady, spatřil vetchého, třesoucího se starce.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Budhizmus a súčasný svet
Dátum pridania: | 10.04.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | rudasona | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 492 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 8.9 |
Priemerná známka: | 2.97 | Rýchle čítanie: | 14m 50s |
Pomalé čítanie: | 22m 15s |
Zdroje: Dějiny náboženství II., I. A. Kryveljov, nakladatelství Mysl, Moskva, 1976, Úvod do buddhismu, 14. dalajlama Tändzin Gjamccho, nakladatelství Radost,
Praha 1990, 100+1 zahraniční zajímavost, 18/2001, 100+1, a.s., 100+1 zahraniční zajímavost, 7/2001, 100+1, a.s.