praví: "Ó vešebte, patřící mně! Až budu určen a zavolán, abych konal práce, které jsou konány mužem v říši duchů podle jeho povinnosti: odklizování nečistoty, vzdělávání pole, zavodňování břehů, převážení východního písku na západ, přihlas se za mne, řka: "Zde jsem!"
Dodatek: Poslouchej jen toho, kdo tě vytvořil, neposlouchej jeho nepřítele!

Záver:
Toto náboženstvo je jedno z prvých ktoré vznikli. Dáva nám totiž nahliadnuť čomu Egypťania verili. Z celého egyptského náboženstava poznáme dnes najlepšie tú jeho časť, ktorá sa týka predstáv o posmrtnom živote ľudí. Máme ju doloženú nesmiernym množstvom textov a výtvarných pamiatok zo všetkých období egyptských dejín. Vypýva z nich, že hlavné predstavy o posmrtnom živote sa sformovali už v predhistorickej dobe a že v neskorších tisícročiach sa len postupne zmenili. Niektoré z nich prešli v rozlične modifikovanej forme aj do kresťanstva a islamu. Stopy po nich nájdeme v Egypte bez hľadania dodnes. Myslím si, že starí Egypťania, ako povedal Herodotos boli “rozhodne najzbožnejší zo všetkých ľudí.V tejto viere neboli osamotení,náboženstvo pramení z túžby po živote a zo strachu pred smrťou, čo je vlastné takmer všetkým ľudom. Zvlášť si cením ako originálne riešili najmä problém, ako môže človek, ktorý v skutočnosti zomrel, navzdory tomu naďalej žiť, a predovšetkým lepšie, šťastnejšie a večne.