Identita v tomto antropologickém pohledu tvoří základ dělení jedinců a skupin. Skupiny vytvářejí specifické podmínky pro zahrnutí či vyloučení členů. Členy skupin od nečlenů dělí řada odlišností (např. jazyk, životní styl, oblečení). Ty se projevují především ve vzájemné interakci jedinců z odlišných skupin. Identifikace se skupinou také mívá emocionální podbarvení. Sociální skupiny lze určovat podle mnoha kritérií, která se mohou křížit:
1. biologická- pohlaví, věk, rodina
2. místní -rodná či obývaná obec, město, kraj, stát
3. kulturní -etnikum či národ
4. statusová - příslušnost k sociální vrstvě
5. profesní
6. náboženská
7. politická či ideologická
Z toho vyplývá že identita může být plurální, nebo jinak řečeno výsečová (složená z výsečí). Mezi příslušnostmi k jednotlivým skupinám dochází k situačně podmíněnému přepínání. Jedna z identit představuje jádro či základ existence. Přecházení či přepínání z jedné identifikace do druhé se může týkat jak zmíněných typů identity (etnická, náboženská, politická, místní atp.) tak jednotlivých identifikací etnického typu (např. Hanák, Moravan, Čech, nebo podle rodinných předků Poláci, Němci, Slováci). Přepínání však může být i nedobrovolné, vynucené například vylučováním, stigmatizováním či segregací. Specifickým příkladem skupinové identity je identita etnická. Etnická identita je dána členstvím jedince v kulturně vymezené skupině, která je v tomto případě definována jako etnikum. Tato identita je dána narozením a socializací v rodině náležející k etniku. Přesto může docházet za určitých podmínek k její změně. Při jistém stupni konfliktu sociálních skupin vyvolaných procesem modernizace však může být přepínání situačně nemožné a identita omezena na členství v etnickém či národním společenství. Výsečové plurální identity jsou v takovém případě omezeny na identity binární (např. my-oni; národ-etnikum). Příslušníci etnických skupin mohou být touto binární identitou omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti skupině dominantní. Členství ve skupině představuje také celý komplex vztahů k ostatním skupinám a jejím členům. Některé z etnických skupin jsou jinými považovány za méněcenné. V takovém případě lze hovořit o identitě stigmatizované. Úředně deklarovaná národnost se může lišit od identity pociťované a projevované.