Konečný zvrat pak znamenalo vydání knihy „Primitivní kultrura“ (1 vyd.1871) Edwarda Burnetta Taylora, ve které se objevuje první moderní antropologická definice pojmu kultura. Zároveň s ustavením pojmu se konstituoval i nový vědecký obor kulturní antropologie, jehož centrálním zájmem je právě tematizace kultury. I přes různost škol a směrů panuje jistá základní shoda v rozumění kultuře jako specificky lidské sféře reality resp. jako rodovému atributu lidstva, kterým se rod Homo odlišuje od ostatních bytostí. Antroplogické pojetí kultury je nehodnotící a v tomto smyslu jsou její součástí všechny nadbiologické mechanismy a prostředky kterými se společnosti adaptují na vnější , přírodní prostředí. Kultura je tedy extrasomatická, negenetická a jemožno se jí učit. V užším smyslu se jedná o soubor artefaktů, regulativů, norem, idejí a vzorců chování sdílených členy určité společnosti. Jednotlivé prvky kultury jsou uspořádány do unikátních konfigurací, tvořících vnitřně integrované relativně autonomní systémy, označované jako kulturní vzory, které jsou důvodem odlišnosti jednotlivých kultur (viz. kulturní relativizmus a determinizmus)
Zpracoval Marek Jakoubek.