referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Kvetoslava
Nedeľa, 24. októbra 2021
Multikulturalismus
Dátum pridania: 21.11.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: lucinax
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 443
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 2
Priemerná známka: 2.96 Rýchle čítanie: 3m 20s
Pomalé čítanie: 5m 0s
 
Pojem, který se obecně týká alespoň jedné z následujících problematik: problematiky rasy, socioekonomické třídy, rodové příslušnosti, jazyka, kultury sexuální preference či tělesné nebo duševní handicapovanosti. Termínu se užívá v různých významových odstínech a může označovat odlišné skutečnosti:
1. stav
Multikulturalismus = koexistence různých sociokulturních skupin se specifickými systémy institucí, tradic, významů, postojů a hodnot. Mezi těmito skupinami nemusí nutně docházet k interakci či spolupráci. 2. proces
Multikulturalismus = dynamická výměna kulturních statků, vzájemné ovlivňování různorodých kulturních systémů, příp. i vznik systémů kvalitativně nových (tzv. melting pot)
3. vědecká teorie
Multikulturalismus = transdisciplinární vědecká teorie, která se zabývá různými aspekty sociokulturní diverzity. V centru zájmu stojí pluralita světů, sociokulturních vzorců, komunikačních kódů a zkoumání možností přechodů a směny mezi relativně uzavřenými kulturními systémy (viz kulturní relativismus). Teorie multikulturalismu kombinuje antropologické, filosofické, sociologické, psychologické, politologické, ekonomické ad. přístupy. 4. společenský cíl
Multikulturalismus = úsilí o vytvoření pluralitní společnosti zahrnující množství odlišných sociokulturních skupin. Soužití je založeno na principech tolerance, respektu, dialogu a konstruktivní spolupráce. Důležitou složkou a nástrojem multukulturalismu je interkulturní výchova. Zpracoval Jan Buryánek
Kultura
Z lat. colere - vzdělávat, pěstovat; původně ve smyslu zemědělském ve vazbě na obdělávání půdy (agri cultura). Do nové perspektivy termín kultura uvedl Marcus Tullius Cicero (146-43 přnl.) když ve svých Tuskulských hovorech označil filozofii za „kulturu ducha“; odtud pak jeho následné užívání jako pojmu vymezujícího oblast lidského vzdělávání, tedy pojmu s výraznou hodnotící funkcí. V této poloze zůstává po celý středověk, novověk a kromě odborných kruhů až do současnosti. Tato koncepce kultury jako sféry pozitivních hodnot přispívajících ke kultivaci člověka a rozvoji společnosti je označována jako axiologická (hodnotící). Odlišná dimenze pojmu kultura, která později vyústila do moderního pojetí antropologického, se začala ustavovat na konci 18. století. Tuto koncepci anticipoval jako jeden z prvních Gustav Fridrich Klemm (1802-1852) ve svých Všeobecných kulturních dějinách lidstva.
 
   1  |  2    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.