že rozhodnutí správního orgánu buď potvrdí nebo zruší a vrátí věc správnímu orgánu k novému rozhodnutí.

Správní soudnictví přezkoumává zákonnost (soulad se zákonem):
a) individuálních správních aktů, týkajících se fyzických i právnických osob,
b) normativních právních aktů, vydávaných orgány státní správy.
Organizačně mohou správní soudnictví vykonávat obecné soudy, nebo může fungovat v podobě jediného správního soudu pro celý stát, nebo v podobě soustavy specializovaných správních soudu, nebo je možná kombinace těchto forem.

Mezinárodní soudnictví by bylo samostatnou kapitolou, proto se zmíním jen stručně o třech dimenzích mezinárodního soudnictví, kdy existují:
1) Mezinárodní soudní dvůr se sídlem v Haagu, ustavený podle Charty OSN po druhé světové válce, tento soud řeší spory mezi státy.
2) Nově, s rozvojem mezinárodní ochrany lidských práv se fyzické osoby mohou stanoveným způsobem obrátit na:
a) Výbor pro lidská práva se sídlem v Ženevě,
b) Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku, který je na úrovni Rady Evropy (zřízen byl Evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950.
3) V rámci Evropské unie řeší spory, vyplývající z norem komunitárního práva, Evropský soudní dvůr se sídlem v Lucemburku.

Zvláštní kategorii mezinárodního soudnictví představují trestní tribunály pro souzení válečných zločinů a zločinů proti lidskosti (Norimberský a Tokijský po 2. světové válce, Haagský pro bývalou Jugoslávii apod.).