umru (malou pouť) do Mekky ke svatyni Ka´ba. Při této příležitosti přestoupilo několik předáků Kurajšovců k islámu, další pak následujícího roku.

Poslední měsíce svého života strávil Muhammad v Medíně, kde se věnoval hlavně uzákonění podoby obřadů, včetně všech praktik vykonávaných při pouti do Mekky. Zemřel 6.června 632 a okřídlená kobyla Borák jej odnesla z Chrámové hory v Jeruzalémě do Sedmého nebe, sídla Alláhova.

Muhammad se považoval za Božího posla; slova boha Alláha pouze recitoval. Takto vznikl korán, považovaný muslimy přímo za slovo boží. Proto je také korán platný pouze v arabštině. Korán je rozdělen na 114 různě rozsáhlých kapitol, zvaných súry. Pro účely recitace koránu během postního měsíce ramadánu (9.měsíc muslimského kalendáře), byl Korán rozdělen na 30 přibližně stajných částí. Jednotlivé súry nenásledují za sebou podle svého číselného označení.
Popud k prvnímu sestavení Koránu v písemné podobě byl dán již r. 633, když v jedné bitvě proti falešnému prorokovi padlo mnoho muslimů, kteří znali všechny verše Koránu nazpaměť. Poté následovalo ještě několik redakcí, tj. úprav a vydání Koránu.
Po stylistické stránce je spíše sbírkou rétorických textů (z tohoto důvodu jsou stěžejní texty nejkratšími pasážemi), než básní, a muslimové považují jeho styl za nenapodobitelný a jedinečný. Obsahem Koránu je pak výklad islámu – monoteistického náboženství, podle proroka Muhammada.
Islám vychází nesporně z židovství a křesťanství. Muhammad považoval své poslání za dovršení snah jak starozákonních proroků, tak i Ježíše Krista.

Základem islámu je víra v jediného Boha. Ten je vševědoucí a předurčuje osudy lidí. Ti jsou podrobemi především neúprosnému poslednímu soudu. Zde se budou hájit pouze svou vírou a dobrými skutky. V Koránu jsou na mnoha místech vylíčeny také obě dvě varianty, které ásledují po smrti – peklo nebo ráj. V pekle rostou stromy s hořkými plody a teče zde hnijící voda; ráj je naproti tomu naplněn vínem a mladými dívkami. K základním kultovním předpisům náleží služba Bohu a děkování za všechna jeho dobrodiní. Druhým sloupem pravé víry jsou skutky lásky k bližním. Nejstarší kultovní povinností je modlitba (salát), původně pouze noční. Později byly přidány další; po smrti Muhammada bylo stanoveno 5 motliteb za den. Druhou povinností je almužna (zakát), což v představě muslimů znamená doslova zřeknutí se části svého majetku a je to bráno jako odpustek za hříšnou touhu vlastnit.