války, kterou pochopitelně prohrál a musel se vzdát více než 4/5 svého rozsáhlého území.
Na jeho bývalých územích, především na východním pobřeží Středomoří, se již od konce 19. století hlásili o svá práva arabové a další národy, mezi nimi také Židé. Jejich postupným přistěhovalectvím, v duchu tzv. sionismu, na území Palestiny bylo zaděláno na jeden z největších konfliktů 20.století. Během něho islám nabral znovu sílu a zvláště v nábožensko-etnických válkách na Blízkém východě po 2.sv. válce, prosazoval stále víc své zájmy, takže je na konci 20.století vnímám opět jako jistá hrozba pro evropskou, potažmo evroamerickou civilizaci.

Je to dáno na prvním místě odlišnou státním strukturou a tradicí, která vychází sice z podobných kořenů (židovství a křesťanství), ale jinak pohlíží na lidský život zcela odlišně. Týká se to především evropskému chápání tzv. lidských práv a právě podoby státu. Zatímco každý muslimský stát je vlastně státem náboženským (náboženství zde určuje každodenní život občana), evropská tradice zná tzv. sekularizaci, tedy jakési zesvětštění společenského života. V muslimském světě také nikdy neproběhlo něco jako reformace; stejně tak zde není hierarchický systém církve, jak ho známe na Západě. A právě odpor muslimů ke zmíněné sekularizaci tvoří nejpodstatnější zdroj odporu vůdči celé tzv. západní civilizaci.

V r. 1993 publikoval profesor harvardské university Samuel P. Huntington stať „Střet civilizací ?“, která se stala nejdiskutovanějším příspěvkem geopolitiky posledního desetiletí. Vyjádřil se v ní v tom smyslu, že celý svět je možné rozdělit na přibližně 8 civilizačních okruhů: západní, latinskoamerický, východní pravoslavný, africký, čínský, japonský, hinduistický a právě islámský. A tyto okruhy právě (po skončení studené války) vstupují do všestranného konfliktu. Zvláště si všímá civilizačního okruhu islámského, o němž dokonce tvrdí, že „má krvavé hranice“. Na podporu tohoto tvrzení také uvádí řadu příkladů konfliktů.
Podle mínění Huntingtonových kritiků nelze vést debatu o současných problémech takovýmto způsobem, tedy pouze na základě vnějšího projevu omezené skupiny muslimů, bez přihlédnutí k tomu, jak je víra vnímána většinovou společností. Jinými slovy, nelze dost dobře udělat rovnítko mezi náboženství a terorismus, který vyvěrá nikoliv z náboženství, ale z agresivity, vyvolané určitým politicko-sociálním hnutím a konstelací.



III. Současný islámský svět

Události ve Spojených státech z letošního 11.9. nasměrovaly v souvislosti s pátráním po pachatelích, pozornost znovu naplno na islámský svět.