A zde se před námi otevírá řada problémů a jevů, které namnoze neumíme ani správně pojmenovat, natož abychom jim alespoň z části porozumněli. Na prvním místě je to především viditelný střet uvnitř vlasního islámského světa. Ten se totiž vykazuje etnickou, kulturní i náboženskou různorodostí, zahrnující do sebe také nejrůznější konflikty: arabsko-turecké, turecko-íránské, arabsko-íránské atp. a rovněž i konflikty uvnitř jednotlivých muslimských států. Jako příklad zde nejlépe slouží situace v Afghánistánu.
Tento stát je již více jak 20 let v neustálé občanské válce, která začala krátce před příchodem sovětských okupačních vojsk na sklonku r. 1979. Během následujích 10-ti let se vytvořila početná síť partizánských skupin, které pokračovaly po odchodu sovětských vojsk v únoru 1989 v boji proti vládním vojskům prezidenta Nadžíbulláha. R. 1992 dobyly sice hlavní město Kábul, ale vojenští velitelé se vzájemně nemohli dohodnout na způsobu vlády a tak válka pokračovala mezi novým prezidentem Rábbáním a premiérem Hekmatjárem. Do jejich konfliktu v r. 1995 zasáhla nová organizace – Tálibán, zprvu studentský spolek, který vcelku nenápadně přebíral správu nad jihem Afghánistánu. Když bylo obsazeno správní středisko Kandahár, vyšlo najevo, že Tálibán byl založen v sousedním Pákistánu tajnými službami. Pákistán také následně uznal vládu Tálibánu nad většinou území Afghánistánu, když r. 1996 padl Kábul a prezident Rábbání byl vyhnán ze svého úřadu. V současné době na severu země (v tzv. Pánšírském údolí) působí armáda protitálibánské opozice, podporovaná Ruskem a Íránem, což vyvolává jejich konflikty s Pákistánem.
Shrnuto a podtrženo – po 23 letech války nefunguje v Afghánistánu infrastruktura, školství, zdravotní péče, doprava, telefonické spojení je možné pouze přes satelit a veškerá moc je v rukou místních vládců, kteří jsou za úplatu schopni čehokoliv.
Navíc v souvislosti s posledními událostmi vysvitlo na povrch, že Tálibán byl ve spojení, či přímo pdporoval mezinárodně hledaného teroristu Usámu bin Ládina a jeho organizaci al-Kajda, které poskytl na území Afghánistánu prostory pro výcvikové tábory. Na ně se také soustředila první fáze odvetného útoku USA, které započaly v podvečer 7.10. Právě v souvislosti se jménem Usámy bin Ládina je zmiňován další problém a to tzv. džihád. Nesprávně je vykládán jako tzv. svatá válka. Podle Koránu se jedná o v doslovném překladu „úsilí na cestě boží“ a nepatří k základním 5-ti sloupům islámu, neboť se jedná o záležitost kolektivní, nikoliv individuální. Viz. výše citace z Koránu.