referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Richard
Piatok, 3. apríla 2020
Augustinus Aurelius v stredovekej filozofii
Dátum pridania: 03.02.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Lister
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 2 562
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 9.3
Priemerná známka: 2.95 Rýchle čítanie: 15m 30s
Pomalé čítanie: 23m 15s
 

Tato částečná bezbřehost je ohraničena učením o predestinaci a o dědičném hříchu.
Pro to má Augustin 2 základní východiska:
1) Dědičný hřích je všeobecný. Odpouští se křtem. Kdo není pokřtěn, nemůže být spasen.
2) Lidé podléhají bezpodmínečné predestinaci. Někdo je jiný není určen ke spáse. Vychází z vlastního pozorování "svých" věřících, kdy si všiml, že některá nemluvňata zemřela ještě před křtem a nemohla být tedy spasena. Přitom nemohla spáchat žádný osobní hřích.
Nyní bylo možno doplnit teorii o milosti:
1) Boží vůle spasit lidi je partikulární, ne všeobecná.
2) Ten, kdo je vyvolen, je veden celý život ke spasení.
3) Pro toho, kdo vyvolen není, to není nespravedlivé, neboť je zatížen dědičným hříchem. Proč právě ten a jiný ne je pro Augustina a všechny lidi "nevystihnutelným" tajemstvím.
Není divu, že se zde setkal Augustin s odporem. Jako argument proti jeho teorii hovoří samo Písmo.V Listu Timoteovi 2,4 se praví, že Bůh má zájem na spáse všech lidí. Augustin brání své tvrzení výkladem tohoto verše, že jsou myšleny národy a vrstvy lidí.
Proti Augustinovi se postavil nejprve africký klášter Hadrumetum (v letech 426 -427), dále pak Jan Cassianus. Ten ve svých Callationes Patrum zdůrazňuje všeobecnost boží milosti a závislost predestinace na Bohem předzvěděných zásluhách. Podobně se vyjadřovali Hilarius z Arelate a Prosper Aquitánský, jinak velcí Augustinovi obdivovatelé.
Na závěr této části malá poznámka k Augustinovu dílu. Jedná se o literární práci nebývalého rozsahu. Knihy, traktáty převážně osobní povahy. Z těchto vynikají zvláště dopisy, jichž se dochovalo na několik stovek. Z nich jasně poznáváme Augustinův zájem o každého, kdo se na něj obrátil s prosbou či otázkou. Vyjadřuje se v nich sice prostě a jasně, ale i to bylo někdy nad možnosti chápání obyčejného člověka. Navíc, když je Augustinovo dílo spíše hromaděním rozporů, než jejich řešením. Zde se pak objevují ony dvojice protikladů: Rozumět či věřit? Lidská svoboda či božská nutnost? Bůh nad světem či v dějinách? atd. Některé rozpory se pak přenášejí dál a mohou (a taky se tak i stalo) způsobit mnoho nesrovnalostí a zla. Z toho však samozřejmě není možné vinit Augustina.

Pokračovatelé a odpůrci
Bylo nutno provést předchozí exposé, aby byl alespoň na příkladu ukázán Augustinův přístup k problémům a způsob argumentace. Vyplývá z toho i Augustinův význam pro církev. V dalším výkladu bych rád poukázal na několik příkladů učení, které byly reakcí na Augustinovu nauku.
 
späť späť   3  |  4  |   5  |  6  |  7    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.