Zatímco systém průběžného financování je velmi citlivý na demografický vývoj společnosti, kapitálově financované systémy jsou ovlivňovány zejména ekonomickým vývojem. Kombinace výše zmíněných důchodových systémů je vlastně kompromisem mezi jistotou vyplácených důchodů z průběžného systému, nezávislého na ekonomickém vývoji v ČR, a možností povinné akumulace finančních prostředků na osobních účtech pracujících obyvatel.

Reforma stávajícího průběžného důchodového systému (PAYG)
Jedním ze dvou možných řešení nepříznivě se vyvíjející situace financování důchodů v ČR je podle našeho mínění reforma stávajícího průběžně financovaného důchodového systému v kombinaci s dobrovolným penzijním připojištěním. Pro každý ideálně fungující průběžný důchodový systém by měla platit rovnost (z dlouhodobého hlediska) mezi příjmy a výdaji tohoto systému, tak aby potřebné prostředky pro výplatu důchodů byly plně získávány z příspěvků na sociální pojištění a nikoliv dotovány státním rozpočtem.

výdaje = příjmy
vyplacené důchody = přijaté pojistné




přijaté pojistné = pojistné/průměrný výdělek x průměrný výdělek x počet pracujících


Vzhledem ke skutečnosti, že výdaje systému ve srovnatelných cenách (pomíjíme při této úvaze vliv inflace) fungujícího podle stávajících právních norem budou narůstat díky zvýšenému poměru důchodců k lidem v produktivním věku, je nutné tento nárůst kompenzovat tak, aby z dlouhodobého hlediska byl celý systém průběžného financování důchodů vyrovnaný a nemusel tak být dotován z jiných, vnějších zdrojů. Zajištění vyrovnanosti celého důchodového systému může být zabezpečeno pouze zajištěním dalších finančních zdrojů uvnitř systému, tedy buď pomocí zvýšených příjmů, nebo případně omezených výdajů důchodového systému.

Možnosti zajištění finančních zdrojů uvnitř průběžně financovaného důchodového systému:
a) Redukce výdajů systému
Výdaje důchodového systému byly za rok 1997 ve výši přibližně 150 mld. Kč. Na těchto výdajích se podílely starobní důchody asi 69 %, invalidní důchody 18 % a pozůstalostní důchody 10 %. Zbytek, tedy přibližně 2 % výdajů, spadá na vrub provozních nákladů celého systému.
Výdaje systému lze redukovat například pomocí následujících kroků:
1. Snížením počtu vyplácených důchodů, jako důsledku zpřísnění podmínek pro nárok na přiznání důchodu. U starobních důchodů by se jednalo zejména o posouvání hranice pro odchod do důchodu i po roku 2007 (až na 65 let pro obě pohlaví), zvýšení redukce důchodu za předčasný odchod do důchodu a prodloužení požadované doby pojištění pro nárok na přiznání starobního důchodu.