Dále by bylo nutné přesně definovat podmínky pro přiznání invalidních, vdoveckých a vdovských důchodů.
2. Snížením úrovně dávek pomocí omezení valorizace vyplácených důchodů a vyšší omezení zápočtu náhradních dob pojištění pro výši důchodu, případně omezením celkové výše jednotlivých vyplácených důchodů.
3. Zpřísněním podmínek pro výplatu důchodů, zejména omezením souběhu důchodu a příjmu z pracovní činnosti a souběhu pozůstalostního důchodu se starobním.
4. Hledáním snížení administrativních nákladů například pomocí zavedení osobních kont pro výplaty důchodů. Nejvyšších úspor v rámci průběžně financovaného důchodového systému by bylo možné v budoucnosti dosáhnout zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let pro muže i ženy, čímž bychom se vyrovnali nejvyspělejším zemím. Pokud by pokračovalo stále stejným tempem zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu i po roce 2007, v roce 2020 (věková hranice mužů pro odchod do důchodu bude 64 let a 2 měsíce a u žen 63 let a 3 měsíce) by při zachování základního poměru vyplácených důchodů k hrubé mzdě (44 %) mohla být snížena příspěvková sazba z 36,2 % na 30,6 % (viz tabulka č.2). Snížení úrovně vyplácených důchodových dávek i zpřísnění podmínek pro jejich výplatu jsou velmi nepopulární způsoby snižování výdajů důchodového systému, proto i velmi těžko prosaditelné politicky. b) Zvýšení příjmů průběžně financovaného systému
Příjmy důchodového systému za rok 1997 byly tvořeny odvody pojistného ve výši 26 % z hrubých mezd zaměstnanců, přičemž zaměstnavatelé byli nuceni odvádět 19,5 % z objemu hrubých mezd svých zaměstnanců a samotní zaměstnanci 6,5 % z téhož vyměřovacího základu. OSVČ odváděly rovněž 26 % ze svých vyměřovacích základů, které činily 35 % příjmů po odpočtu výdajů nutných pro zajištění těchto příjmů. Celkem OSVČ hradí pouze 5 % příjmů důchodového systému.
Veškeré příjmy důchodového systému lze redukovat například pomocí následujících kroků:
1. Zvýšením příspěvkové sazby pro odvod pojistného. Zvláště u OSVČ za existující právní úpravy důchodového systému existuje prostoor pro zvýšení minimální sazby pojistného. 2. Stanovením tzv. udržitelné sazby, pomocí níž by mohli být akumulovány finanční prostředky v nejbližších letech do fondu, z něhož by byl v pozdějším období, za stále se zhoršující demografické situace v ČR, hrazen deficit důchodového systému.
3. Eliminací tzv. „šedé ekonomiky“ a „černých pasažérů“ důchodového systému, pomocí zdokonalování platných zákonných norem.