Pro důvěryhodnost systému by byla nutná nejen právní garance státu ve formě státního dozoru, ale i garance výplaty důchodu z povinného soukromého pilíře (záruka solventnosti systému).

Hlavní klady a zápory třípilířového důchodového systému
Úspěšnost transformace stávajícího důchodového systému na třípilířový systém je závislá zejména na rozvoji kapitálového trhu. Vzhledem k finanční náročnosti transformace je nutná detailní analýza finančních prostředků potřebných v průběhu transformace na úhradu již přiznaných důchodů a zajištění zdrojů pro pokrytí počátečního deficitu tohoto důchodového systému. Vzhledem k nutnosti konkurenčního prostředí mezi jednotlivými penzijními spořitelnami bude systém vykazovat několikanásobně vyšší správní výdaje, zejména na marketingovou činnost. Základem úspěchu fungování třípilířového důchodového systému je i regulace soukromých spořitelen ze strany státu a jejich přísná finanční disciplina. Třípilířový důchodový systém zabezpečuje diversifikaci příspěvků plátců sociálního pojištění do dvou hlavních systémů (pilířů), přičemž jeden z pilířů je méně citlivý na demografický a druhý na ekonomický vývoj společnosti, čímž poskytuje garance výplaty části důchodu a zabezpečuje dostatek finančních prostředků každému účastníku pojištění. Se zavedením soukromého kapitálového spoření na důchod lze očekávat i jeho příznivý vliv na rozvoj ekonomiky a kapitálových trhů prostřednictvím zvýšení úspor. Zavedení třípilířového důchodového systému je řešením systémovým. Navrhované změny systému penzijního připojištění
Podle našeho názoru je třeba podpořit ze strany státu penzijní připojištění více než je tomu dosud tak, aby jeho význam postupně neupadal a druhý resp. třetí pilíř důchodového systému byl plně funkční. Je možné celý systém dobrovolného připojištění zatraktivnit především pomocí zvýšení kontrolních mechanismů ze strany státu, úpravy pravidel pro investování penzijních fondů, zdokonalením a upřesněním technických pravidel mezi účastníkem připojištění a fondem a zavedením garančních mechanismů, čímž by celý systém získal na důvěryhodnosti. Velkým přínosem pro budoucí fungování penzijního připojištění jako jednoho z pilířů důchodového systému by bylo jistě i zkvalitnění informovanosti účastníků připojištění. Pokud chceme, aby systém dobrovolného připojištění fungoval jako dlouhodobé spoření na důchod, je nutné rovněž odstranit prvky krátkodobosti, mezi které patří zejména možnost přiznání státních příspěvků v případě pouze ročního spoření účastníků starších 50 let, což v rámci platných předpisů praktikuje v ČR 9 nyní penzijních fondů, tedy více než čtvrtina fungujících penzijních fondů.