Původní funkce pyramid upadla v zapomnění již ve starověku. V arabských pramenech se o nich například mluví jako o budovách, jež lidem skýtaly útočiště před potopou. Křesťanská tradice, která působila i v evropském středověku, je pokládala za Josefovy sýpky se zásobami na sedm hubených let, což byla, vzhledem k jejich velikosti, přijatelná myšlenka. V 19. století se astronom C. P. Smyth ze Skotska, domníval, že z velké pyramidy lze odvodit pravou hodnotu Ludolfova čísla, hmotu a obvod zeměkoule a její vzdálenost od Slunce. Tím však tyto pokusy neskončily a příliv pseudovědecké literatury trvá dodnes.
Při stavbě pyramid se zřejmě vycházelo z nejpřesnějších pozorování a výpočtů, které byly umožněny vynikajícími zeměměřičskými dovednostmi a astrologickými výpočty Egypťanů.
Pro nás zůstávají pyramidy velkolepými matematickými, architektonickými, uměleckými a řemeslnými díly starého kulturního národa, která si zaslouží naše ocenění, tím spíše, že byla stavěna jednoduchými technickými prostředky.

JAK SE STAVĚLY PYRAMIDY ?

Diskuse o tom, kolik lidí a za jakých podmínek pracovalo na stavbách pyramid, jsou jednou z jejich záhad. Neméně závažná a zajímavá je i otázka, jakým způsobem byla na těchto stavbách zvedána těžká břemena. Mezi mnohými reliéfy ilustrujícími každodenní život ve Staré říši není jediný, který by zobrazoval stavbu pyramidy. Tato událost byla zřejmě považována za tak posvátnou a jedinečnou, že nesměla být nikde napodobena. Neexistují žádné doklady popisující stavební technologie, a tak jsme odkázáni na zformulování hypotéz, založených na archeologických dokladech.
Dvě teorie, pocházející již ze starověku, se snaží tuto otázku zodpovědět. Autorem té starší byl Hérodot, který napsal: „ Pyramida byla stavěna stupňovitě, někteří tomu říkají výstupky, jiní schody. Když postavili první stupeň, zdvihali ostatní kameny zařízením sestaveným z krátkých tyčí na další schod. Jakmile se kámen na něj dostal, byl vlečen na další zařízení, postaveném na prvním stupni, odkud byl vytažen na druhý schod k dalšímu stroji.