Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Orionův pás v Gíze
Dátum pridania: | 13.05.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | Pavla | ||
Jazyk: | Počet slov: | 5 029 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 18.2 |
Priemerná známka: | 2.96 | Rýchle čítanie: | 30m 20s |
Pomalé čítanie: | 45m 30s |
Lidé si tuto legendu připomínají v souhvězdí Orionu a proto je pro ně tak důležité.
Důležitá je potom ještě jedna věc : shoda oblohy s pyramidami je v I. čase Usíreva a to je pravděpodobně také doba jejich vzniku, ale pozor!!! Je to okolo roku 10.500 před naším letopočtem, že by primitivní kmeny ze Sahary stavěly takové monumenty? To asi ne. Egypťané věnovali ve svých pozorováních zvláštní pozornost především 21. březnu – dnu rovnodennosti. Další vodítko poskytla precese. Díky níž se zdá, že souhvězdí během věků putují. Egypťané sledovali v den rovnodennosti bod, kde vyšlo slunce a za nímž se objevovala souhvězdí. Během věků si všimli, že se postupně mění. Velká sfinga v Gíze jako by to sledovala. Každých zhruba 2000 let se za sluncem objeví jiné souhvězdí, které určuje další epochu- další astrologický věk. Stavba sfingy se ale podle egyptologů uskutečnila někdy okolo 2.500 př.n.l., ale v té době by se musela dívat na souhvězdí býka – sfinga- strážce rovnodennosti v podobě lva! Absurdní! Existuje jediná epocha, kdy mohla sfinga vzniknout- je to věk lva -11.000 př. n .l. John West, který měl jiný přístup došel ke stejnému závěru. Zjistil, že vodou erodované skály mají stejný tvar jako stará podkladová vrstva sfingy a její jámy.
Muselo zde tedy kdysi hodně pršet. Ale na Sahaře byly tak vydatné deště před 9.000 – 10.000 lety. Stáří kamene je obtížné určit, ale eroze o něm vypovídá.
U sfingy nejde o záplavy z Nilu, ale skutečně o přívalové deště!!!
I. období- dochází k velkým změnám a k velké katastrofě ( před 12.500 lety ) -
konec doby ledové po 60.000 letech relativně klidných podmínek náhle všechen led roztál. Před 10.500 lety byly v Egyptě rozsáhlé povodně, které zničily vše v okolí Nilu, podle mýtu egyptská civilizace ( její I. věk ) začala po velké katastrofě. Podle všech dostupných důkazů faraón Rachef sfingu nepostavil, jen restauroval. Sfinga a gízské pyramidy společně tvoří obrovský astronomický hologram oblohy nad Egyptem kolem roku 10.000 let př. n. l. Pro egypťany to byla brána do podsvětí, kde bůh Usírev vládl mrtvým, brána pro zemřelé faraony, aby se znovu zrodili mezi hvězdami.
„ USÍREVE, KRÁLI,
PŘEJDI MLÉČNOU DRÁHU,
TOČÍCÍ SE ŘEKU
NECHŤ TĚ ONEN SVĚT
DOVEDE NA MÍSTO,
KDE JE ORION.“
ZÁVĚREM
Tato práce mi dala hodně nových vědomostí, zkušeností a poznatků. Jsem přesvědčena o tom, že pyramidy v Gíze jsou pro nás stále zdrojem záhad, inspirace a tajemství, já jsem se pokusila ve své práci seznámit sebe a ostatní s těmito monumentálními stavbami a trochu snad i poodhrnout roušku, která skrývá jejich tajemství.
Zdroje: M.Verner-Pyramidy - tajemství minulosti, Anne Millard - Egypt, Geraldine Harris - Starověký Egypt