Výzkumy německého archeologického ústavu nedávno dokázaly, že jejich funkce byla rituální: měly usnadnit panovníkově duši výstup do nebe. Chufuova pyramida patří k nejlépe prozkoumaným stavbám starověkého Egypta. První údaje o ní máme asi z poloviny 5. století př. n. l.; jsou poměrně spolehlivé. Už před tím údajně zjistil její výšku podle stínu Thalés z Mílétu. Její vědecký výzkum začal v polovině 17. století, kdy ji velice přesně změřil oxfordský astronom J. Greaves. Po něm to opakoval v polovině 18. století německý cestovatel ve službách dánského krále C. Niebuhr, pak koncem 18. století z Napoleonova rozkazu inženýr Le Pére, v polovině 19. století skotský astronom C. P. Smyth. Tyto údaje prověřil a doplnil koncem 19. století britský egyptolog W. M. Flinders Petrie. Znovu též provedl její přesné zaměření podle světových stran, jež ukázalo, že odchylka její severojižní osy od světového pólu je pouze 4 minuty na západ. Dnes se její výzkum považuje za téměř uzavřený. Hérodotos a jiní starověcí cestovatelé tuto pyramidu a stavby v jejím okolí viděli ještě „zářit novotou“, po poškození věky a lupiči ji dali totiž v 7. století př. n. l. králové z 26. dynastie opravit. Nové zkáze propadla po dobytí Egypta Araby. Obrovská díra v její severní stěně pochází od bořicích beranů chalífy al- Ma´múna, který v ní hledal počátkem 9. století poklady. O vnější obložení byla oloupena ve 14. století při výstavbě medresy sultána Hasana v Káhiře, o většinu kvádrů z vrcholu přišla v 19. století, kdy místní felláhové shazovali za bakšiš pro potěšení turistů.
Mluvíme-li o Chufevovi a jeho pyramidě, nemůžeme se nezmínit o tom, co jeden z jejich výzkumníků- Němec L. Borchardt nazval pyramidomanií a jiný- Američan N. F. Wheeler, snad ještě výstižněji pyramidiotismem. Z údajů o jejich vnitřních rozměrech, poměru stran k výšce, ze sklonu stěn a chodeb, z rozměrů vnitřních komor atd. vytvořili různí zkoumatelé úplnou číselnou mystiku. Zjistili například, že z pyramidy lze odvodit moderní jednotky měr a vah, že stavitelé pyramidy znali Ludolfovo číslo, zlatý řez, rektifikaci kružnice, dokonce kvadraturu kruhu, že pyramida udává počet dní v roce, délku slunečního roku ( s přesností na milióntinu sekundy ), vzdálenost Země od Slunce ( jednou v mílích, jindy v kilometrech ); že z pyramidy lze vypočítat atomové váhy všech prvků, hustotu zeměkoule atd. čili, že to všechno Egypťané znali a do rozměrů pyramidy jaksi „ zašifrovali“.
V průběhu středověku bylo vnější vápencové obložení pyramidy odstraněno.