Robot vyšplhal prostorem širokým 20 cm a zkoseným pod úhlem 45°. Zjistil, že horní část šachty je z leštěného vápence a končí záhadnými dveřmi. Co je za nimi se však zjistit nepodařilo, neboť bylo další pátrání zakázáno.

RACHEFOVA PYRAMIDA

Původní jméno: RACHEF JE VELIKÝ
Původní výška: 143,5 metrů
Současná výška: 136,4 metrů
Délka strany: 215,25 metrů
Úhel sklonu: 50°10´
Odhadovaný objem: 1.659.200 metrů krychlových

Pyramida panovníka Rachefa, čtvrtého faraóna IV. dynastie, jehož řekové nazývali Chefren, je známá také jako Druhá pyramida a je o něco vyšší, než pyramida Chufuova. Byla postavena výše a její stěny se sklánějí v ostřejším úhlu, takže působí větším dojmem, než ostatní pyramidy. Pyramida byla vyloupena již ve starověku a podruhé ve 13. století n. l. Jako jediná z pyramid si dodnes uchovala část původního obložení z turského vápence,(snad díky změně v metodě ukládání kvádrů) které je patrné u jejího vrcholku. Na severní straně pyramidy jsou dva vchody. První se nachází ve výšce 10 metrů a ústí do horní chodby, která klesá v úhlu 25°55´, po 32 metrech se stáčí v horizontální a nakonec ústí do pohřební komory. Druhý vstup, který se užívá pro vstup do podzemí pyramidy dnes, leží při jejím úpatí a vede do spodní chodby. Chodba nejprve klesá v úhlu 21°40´a pak vede horizontálně a nakonec se opět zvedá a ústí do vodorovné části horní chodby.

ZÁDUŠNÍ CHRÁM

Před východní stěnou pyramidy stojí obrovský zádušní chrám, mnohem větší, než Chufuova stavba ( jediný jeho blok váží přibližně 400 tun .) chrám po staletí sloužil jako lom na stavební materiál, takže z něj zbývají pouze hromady suti. Pylony a žulové obložení zmizely.

Popis chrámu:chrám byl 110 metrů dlouhý, měl vstup se dvěma pylony, příčný vestibul se 14 pilíři a pravoúhlou síň s řadami pilířů podél jižní a severní stěny. Síň vedla do rozlehlého nádvoří s pilířovým portikem, kde stály velké panovníkovy sochy. Na západní straně nádvoří stálo pět kaplí pro královský kult. Za nimi ležely sklady a malá svatyně. Gigantická vzestupná cesta se napojuje na zádušní chrám a vede šikmo k jihu, kde asi po 494 metrech ústí v údolním chrámu.

ÚDOLNÍ CHRÁM

Údolní chrám byl objeven Augustem Mariettem v roce 1852 a nesprávně nazván „ Chrámem sfingy“.