Orionův pás v Gíze

VŠECHNO NA SVĚTĚ MÁ STRACH
Z ČASU, ALE ČAS MÁ STRACH
Z PYRAMID.
Arabské přísloví

MÍSTO ÚVODU

Své téma ročníkové práce jsem si začala vybírat v létě o velkých prázdninách, tenkrát ve mně ještě hýřily vzpomínky na 11. září 2001 a tak byl můj okruh ve výběru asi takový: Usáma bin Ládin, světový terorismus, Dvojčata…Před příchodem do školy jsem ještě téma neměla zvolené. Avšak když se moje myšlenky uklidnily a já jsem se začala doopravdy soustředit na vybírání tématu, zjistila jsem, že jediná věc, o které jsem schopná psát se skutečným zaujetím a o kterou jsem měla, bez ohledu na světové události vždy zájem jsou egyptské pyramidy. Již od epochy dějepisu v páté třídě, kdy jsme si o Egyptu povídali, jsem byla jimi okouzlena. Asi v polovině září jsem začala chodit do knihovny a shánět si informace na toto téma. Postupně jsem zjišťovala, že egyptské pyramidy, nebo dokonce jen pyramidy jsou velmi širokým a náročným tématem, a to zvláště pak pro mě. Můj zájem se soustředil na Gízu a Sakkáru. Od Sakkáry jsem ale také postupně upustila, neboť jsem s velkým zaujetím pozorovala ty tři obrovské pyramidy, které jsou skutečně oprávněny k titulu I. div světa. Byly to pyramidy v Gíze. Myslím si, že jsem si své téma vybrala dobře, neboť teď, když píšu tyto řádky, stále ještě zdaleka neochablo mé zaujetí, které bylo směrodatné v mé práci.

PYRAMIDY V GÍZE

Pyramidy se stavěly na různých místech země, v různých dobách a z různých důvodů. Ale jen jediné jsou už od dob antiky považovány za div světa – egyptské pyramidy.
Velké pyramidy v Gíze jsou mezi sedmi divy světa výjimečné tím, že je zub času nedokázal zničit. Není snadné vysvětlit onu záhadnou sílu, kterou vyzařují a která způsobila, že mnoho lidí popsalo stohy papíru fantastickými hypotézami o jejich funkci. Byly to pokladnice ztracených vědomostí, kamenné knihy, astronomická a esoterická poselství, či snad přijímače kosmické energie ?
Velikost a tvar pyramid, jejich situování podle čtyř světových stran a umístění na 30. stupni zeměpisné šířky – to vše na tehdejší egyptské poměry obdivuhodně přesné – byly záminkou pro nejrůznější dohady. Poloha na 30. stupni zeměpisné šířky může být jen náhodná – Egypťané neznali náš systém geografických stupňů. Tvar pyramid se zdál příliš záhadným, než aby mohly být tyto kolosy považovány pouze za hrobky. To dalo podnět k různým spekulacím.

Původní funkce pyramid upadla v zapomnění již ve starověku. V arabských pramenech se o nich například mluví jako o budovách, jež lidem skýtaly útočiště před potopou. Křesťanská tradice, která působila i v evropském středověku, je pokládala za Josefovy sýpky se zásobami na sedm hubených let, což byla, vzhledem k jejich velikosti, přijatelná myšlenka. V 19. století se astronom C. P. Smyth ze Skotska, domníval, že z velké pyramidy lze odvodit pravou hodnotu Ludolfova čísla, hmotu a obvod zeměkoule a její vzdálenost od Slunce. Tím však tyto pokusy neskončily a příliv pseudovědecké literatury trvá dodnes.
Při stavbě pyramid se zřejmě vycházelo z nejpřesnějších pozorování a výpočtů, které byly umožněny vynikajícími zeměměřičskými dovednostmi a astrologickými výpočty Egypťanů.
Pro nás zůstávají pyramidy velkolepými matematickými, architektonickými, uměleckými a řemeslnými díly starého kulturního národa, která si zaslouží naše ocenění, tím spíše, že byla stavěna jednoduchými technickými prostředky.

JAK SE STAVĚLY PYRAMIDY ?

Diskuse o tom, kolik lidí a za jakých podmínek pracovalo na stavbách pyramid, jsou jednou z jejich záhad. Neméně závažná a zajímavá je i otázka, jakým způsobem byla na těchto stavbách zvedána těžká břemena. Mezi mnohými reliéfy ilustrujícími každodenní život ve Staré říši není jediný, který by zobrazoval stavbu pyramidy. Tato událost byla zřejmě považována za tak posvátnou a jedinečnou, že nesměla být nikde napodobena. Neexistují žádné doklady popisující stavební technologie, a tak jsme odkázáni na zformulování hypotéz, založených na archeologických dokladech.
Dvě teorie, pocházející již ze starověku, se snaží tuto otázku zodpovědět. Autorem té starší byl Hérodot, který napsal: „ Pyramida byla stavěna stupňovitě, někteří tomu říkají výstupky, jiní schody. Když postavili první stupeň, zdvihali ostatní kameny zařízením sestaveným z krátkých tyčí na další schod. Jakmile se kámen na něj dostal, byl vlečen na další zařízení, postaveném na prvním stupni, odkud byl vytažen na druhý schod k dalšímu stroji.

Kolik bylo schodů, tolik bylo strojů, ledaže by byl jeden a přenášeli ho ze schodu na schod, jakmile kámen vyzvedli, protože zařízení se dalo snadno přenášet.“
Zcela odlišné vysvětlení podal jiný starověký historik Diodoros Sicilský: „ ...říká se,
že kámen byl dopravován na velkou vzdálenost z Arábie a že stavba byla provedena pomocí hromad, neboť jeřáby v té době ještě nebyly známy…“
Když se v minulém století podařilo při vykopávkách nalézt zmenšené modely jednoduchých dřevěných pomůcek, které byly sestaveny z obloukovitých segmentů spojených krátkými tyčemi, objevil se názor, že právě toto by mohly být Hérodotem zmiňované „dřevěné nástroje“. Nálezy ale nepochází z okolí pyramid, nýbrž z Horního Egypta a ujal se pro ně název kolébky, protože jejich kolébáním a podkládáním dřevěnými klíny lze postupně skutečně zvedat i kamenné bloky, ale jen malé, nikoli obří monolity o hmotnosti několika tun. Hérodotovo líčení však dalo podnět i k jiným úvahám. Německý inženýr Croon vymyslel na počátku dvacátého století originální řešení, a to jednoduché zařízení, které připomínalo vahadlo na čerpání vody. Sestávalo z horizontálních a vertikálních klád a fungovalo na principu páky, po přenesení bloku do vyšší polohy by dřevěné vahadlo bylo také přesunuto výš. Croonův nápad má však několik nedostatků. Především by tímto způsobem bylo možné zvedat jen menší bloky kamene. Při vykopávkách navíc nebyly žádné zbytky takového zařízení nalezeny.
Ve 30. letech minulého století vyvolal diskusi objev, který učinil v sousedství údolních chrámů pyramidových komplexů v Gíze egyptský archeolog Selím Hasan. Nalezl velký kamenný předmět, připomínající hřeb, v jehož vypouklé hlavici byly vyhlazeny tři souběžné žlábky. Předmět byl zřejmě kdysi pevně zakotven v nějakém (dřevěném ?) podstavci a ve žlábcích klouzala lana. Mohlo tedy jít o jakousi nepravou kladku.
Další směr úvah, který má dnes větší počet stoupenců, navazuje na Diodorovo líčení stavby pyramid pomocí nakloněných rovin. Tento názor také do určité míry podporují archeologické nálezy zbytků ramp.
Německý architekt a archeolog Uvo Hölscher, který prováděl vykopávky v Rachefově pyramidovém komplexu v Gíze, se domníval, že u každé ze čtyř stran pyramidy byla postavena rampa. Probíhala a zvedala se cik – cak od jednoho rohu ke druhému tak, jak pyramida rostla do výšky. Tento typ rampy by ale nezaručil dostatečný přísun materiálu na spodní a střední části pyramidy, kde byla jeho spotřeba obrovská.
Jinou variantou, jejímiž autory byli Američané Dows Dunham a Vose, je jediná, asi 3 metry široká rampa, která by spirálovitě obtáčela celou stavbu. Ale na úzké a se zvyšující se stavbou stále užší rampě by opět nebyl dostatečný přísun stavebního materiálu.
Tuto závadu zčásti odstraňuje teorie francouzského učence George Goyona. Šlo rovněž o jedinou rampu, která ale neobtáčela celou stavbu a byla tak široká, že umožňovala několika spřežením najednou vléci kamenné bloky vzhůru. Kromě toho Goyonův návrh předpokládá takovou konstrukci rampy, která ponechává všechny čtyři rohy pyramidy neustále volné a umožňuje tak průběžné zaměřování stavby.

Avšak i v tomto případě by se rampa směrem vzhůru musela zužovat a také neúměrně prodlužovat. Tímto způsobem by bylo možné stavět malé, ne však velké pyramidy.
Dieter Arnold počítá také s jedinou, kolmo na stranu pyramidy vedenou rampou. Arnold předpokládá, že rampa měla skromné rozměry a končila uvnitř pyramidy. Stavební materiál by tedy byl využit dvakrát efektivně ( na stavbu rampy a pyramidy zároveň.) I když Arnoldova teorie vypadá dost realisticky, i ona má závažnou slabinu, totiž způsob dokončení horní části pyramidy včetně usazení monolitu pyramidia na samém vrcholu. Arnold se domnívá, že se tak dělo pomocí strmého schodiště vytvořeného přímo v jádru pyramidy, což je však velmi obtížně proveditelné. CHUFUOVA PYRAMIDA

Původní jméno: CHUFU PATŘÍ NA HORIZONT
Původní výška: 146,6 metrů
Současná výška: 138,75 metrů
Délka strany: 230,37 metrů
Úhel sklonu:51° 50´40´´
Přibližný objem: 2,521,000 metrů krychlových

Již ve starověku byla Chufuova pyramida (známá také jako Velká) považována za fenomenální stavbu a byla také zcela právem zahrnuta mezi sedm divů starověkého světa. Je zcela jistě jednou z nejslavnějších památek světa. Její obrovské rozměry a dokonalost stavby ji učinily středem pozornosti memfidské oblasti již od nepaměti. Při její výstavbě bylo použito 2,300,000 bloků vápence o průměrné hmotnosti 2,5 tuny, původně postavených ve 210 vrstvách. Průměrná výška jednotlivých bloků byla kolem 50 centimetrů, některé však dosahovaly i 150 centimetrů. Většina těchto vyšších bloků byla umístěna do horních pater stavby. V severní stěně pyramidy je velká průrva a původní vstup , umístěný přibližně na úrovni 13. vrstvy ve výšce asi 15 metrů. Současný vchod vede chodbou, kterou vytesali starověcí vykradači hrobů a která se nachází přibližně 17 metrů nad zemí. Pohřební komora je 10,45 metrů dlouhá, 5,20 metrů široká a 5,80 metrů vysoká. Při její západní stěně leží nezdobený a nepopsaný žulový sarkofág. Strop tvoří devět žulových bloků, jejichž hmotnost se odhaduje na 400 tun. Nad nimi se nachází pět malých komor, které snižují zátěž a tlak , kterým by jinak ohromná masa pyramidy na strop pohřební komory působila. V nejvyšší z těchto komor byl objeven jediný důkaz o majiteli pyramidy: Chufuova chartuše.V severní a jižní stěně královy komory se nacházejí dvě velmi úzké, rovné šachty o velikosti 20 krát 20 centimetrů, nesprávně označované jako Větrací šachty. Vedou ven ve výšce 71 a 53 m nad zemí. Význam těchto malých šachet byl po dlouhou dobu předmětem četných diskusí.

Výzkumy německého archeologického ústavu nedávno dokázaly, že jejich funkce byla rituální: měly usnadnit panovníkově duši výstup do nebe. Chufuova pyramida patří k nejlépe prozkoumaným stavbám starověkého Egypta. První údaje o ní máme asi z poloviny 5. století př. n. l.; jsou poměrně spolehlivé. Už před tím údajně zjistil její výšku podle stínu Thalés z Mílétu. Její vědecký výzkum začal v polovině 17. století, kdy ji velice přesně změřil oxfordský astronom J. Greaves. Po něm to opakoval v polovině 18. století německý cestovatel ve službách dánského krále C. Niebuhr, pak koncem 18. století z Napoleonova rozkazu inženýr Le Pére, v polovině 19. století skotský astronom C. P. Smyth. Tyto údaje prověřil a doplnil koncem 19. století britský egyptolog W. M. Flinders Petrie. Znovu též provedl její přesné zaměření podle světových stran, jež ukázalo, že odchylka její severojižní osy od světového pólu je pouze 4 minuty na západ. Dnes se její výzkum považuje za téměř uzavřený. Hérodotos a jiní starověcí cestovatelé tuto pyramidu a stavby v jejím okolí viděli ještě „zářit novotou“, po poškození věky a lupiči ji dali totiž v 7. století př. n. l. králové z 26. dynastie opravit. Nové zkáze propadla po dobytí Egypta Araby. Obrovská díra v její severní stěně pochází od bořicích beranů chalífy al- Ma´múna, který v ní hledal počátkem 9. století poklady. O vnější obložení byla oloupena ve 14. století při výstavbě medresy sultána Hasana v Káhiře, o většinu kvádrů z vrcholu přišla v 19. století, kdy místní felláhové shazovali za bakšiš pro potěšení turistů.
Mluvíme-li o Chufevovi a jeho pyramidě, nemůžeme se nezmínit o tom, co jeden z jejich výzkumníků- Němec L. Borchardt nazval pyramidomanií a jiný- Američan N. F. Wheeler, snad ještě výstižněji pyramidiotismem. Z údajů o jejich vnitřních rozměrech, poměru stran k výšce, ze sklonu stěn a chodeb, z rozměrů vnitřních komor atd. vytvořili různí zkoumatelé úplnou číselnou mystiku. Zjistili například, že z pyramidy lze odvodit moderní jednotky měr a vah, že stavitelé pyramidy znali Ludolfovo číslo, zlatý řez, rektifikaci kružnice, dokonce kvadraturu kruhu, že pyramida udává počet dní v roce, délku slunečního roku ( s přesností na milióntinu sekundy ), vzdálenost Země od Slunce ( jednou v mílích, jindy v kilometrech ); že z pyramidy lze vypočítat atomové váhy všech prvků, hustotu zeměkoule atd. čili, že to všechno Egypťané znali a do rozměrů pyramidy jaksi „ zašifrovali“.
V průběhu středověku bylo vnější vápencové obložení pyramidy odstraněno.

Dnes je tato pyramida, kromě malých sekundárních pyramidek Chufevových manželek jediným prvkem pyramidového komplexu, který zůstal na první pohled viditelný a jehož se plenění téměř vůbec nedotklo. Údolní chrám je pohřben kdesi pod domy moderní vesnice Nazlat as- Simmán. Vzestupná cesta, kterou lze ještě rozeznat na místních starých mapách a která byla ještě viditelná v minulém století, rovněž zmizela, když se moderní vesnice začala rozrůstat. Jen kousek čedičové dlažby u východní stěny pyramidy naznačuje, kde se kdysi nacházel pyramidový chrám.
I dnes by stavba pyramidy představovala značný technologický a organizační problém. Celý projekt musel být víceméně dokončen koncem panovníkovy třiadvacetileté vlády. To znamená, že každým rokem bylo potřeba vylámat, přitesat, transportovat na staveniště a usadit na své místo 100.000 obrovských kamenných kvádrů (tzn. Okolo 258 denně). Jak stavba pokračovala, narůstala i výška, do níž bylo nutné kvádry vyzvedávat, zatímco rozměry pracovní plošiny na vrcholu pyramidy se rychle zmenšovaly. Jakmile se stavba začala zvedat nad zem, doprava stavebního materiálu se stala záležitostí lidské síly, neboť omezený prostor vylučoval použití tažných zvířat. Problémy spojené s transportem a zvedáním těžkých kamenných kvádrů musely být nezměrné. Přinejmenším stejné množství lidí jako těch, kteří pracovali s kamennými kvádry, se muselo zabývat pomocnými činnostmi, které spočívaly např: ve stavění ramp, v údržbě nástrojů, obstarávání vody a potravin…Protože s určitostí neznáme pracovní metody, které byly při stavbě používány, jakýkoli údaj o pracovních silách by musel být pouze hádankou. Obrovský rozměr celého díla, přesnost, s níž byla stavba naplánována a zbudována a skutečnost, že neexistují žádné záznamy o tom, že by byl ve velké pyramidě někdy uskutečněn pohřeb faraóna, a zdánlivě absurdní myšlenka, že účelem veškerého tohoto konání bylo poskytnutí hrobky jediné osobě, to vše vzrušovalo badatele i amatérské zájemce po dlouhé časy. Ale zájem neopadl ani dnes. Pozoruhodný objev byl učiněn na začátku 50. let minulého století .V blízkosti jižní stěny pyramidy byla nalezena pravoúhlá jáma, která obsahovala části rozebrané dřevěné lodi. Ve vzduchotěsném prostředí zůstaly téměř dokonale zachovány a loď, která je dlouhá přes 40 metrů, byla znovu sestavena a v roce 1982 zpřístupněna návštěvníkům. Loď byla zřejmě použita k převezení těla zemřelého panovníka na místo, kde bylo očištěno a nabalzamováno.
I když v pyramidách odborníci prohledali každou chodbičku, stále o nich mnohé nevíme. V roce 1993 malý robot prozkoumal průduchovou šachtu nad komorou královny ve Velké pyramidě.

Robot vyšplhal prostorem širokým 20 cm a zkoseným pod úhlem 45°. Zjistil, že horní část šachty je z leštěného vápence a končí záhadnými dveřmi. Co je za nimi se však zjistit nepodařilo, neboť bylo další pátrání zakázáno.

RACHEFOVA PYRAMIDA

Původní jméno: RACHEF JE VELIKÝ
Původní výška: 143,5 metrů
Současná výška: 136,4 metrů
Délka strany: 215,25 metrů
Úhel sklonu: 50°10´
Odhadovaný objem: 1.659.200 metrů krychlových

Pyramida panovníka Rachefa, čtvrtého faraóna IV. dynastie, jehož řekové nazývali Chefren, je známá také jako Druhá pyramida a je o něco vyšší, než pyramida Chufuova. Byla postavena výše a její stěny se sklánějí v ostřejším úhlu, takže působí větším dojmem, než ostatní pyramidy. Pyramida byla vyloupena již ve starověku a podruhé ve 13. století n. l. Jako jediná z pyramid si dodnes uchovala část původního obložení z turského vápence,(snad díky změně v metodě ukládání kvádrů) které je patrné u jejího vrcholku. Na severní straně pyramidy jsou dva vchody. První se nachází ve výšce 10 metrů a ústí do horní chodby, která klesá v úhlu 25°55´, po 32 metrech se stáčí v horizontální a nakonec ústí do pohřební komory. Druhý vstup, který se užívá pro vstup do podzemí pyramidy dnes, leží při jejím úpatí a vede do spodní chodby. Chodba nejprve klesá v úhlu 21°40´a pak vede horizontálně a nakonec se opět zvedá a ústí do vodorovné části horní chodby.

ZÁDUŠNÍ CHRÁM

Před východní stěnou pyramidy stojí obrovský zádušní chrám, mnohem větší, než Chufuova stavba ( jediný jeho blok váží přibližně 400 tun .) chrám po staletí sloužil jako lom na stavební materiál, takže z něj zbývají pouze hromady suti. Pylony a žulové obložení zmizely.

Popis chrámu:chrám byl 110 metrů dlouhý, měl vstup se dvěma pylony, příčný vestibul se 14 pilíři a pravoúhlou síň s řadami pilířů podél jižní a severní stěny. Síň vedla do rozlehlého nádvoří s pilířovým portikem, kde stály velké panovníkovy sochy. Na západní straně nádvoří stálo pět kaplí pro královský kult. Za nimi ležely sklady a malá svatyně. Gigantická vzestupná cesta se napojuje na zádušní chrám a vede šikmo k jihu, kde asi po 494 metrech ústí v údolním chrámu.

ÚDOLNÍ CHRÁM

Údolní chrám byl objeven Augustem Mariettem v roce 1852 a nesprávně nazván „ Chrámem sfingy“.

Jedná se totiž o jediný známý skutečně dobře dochovaný údolní chrám.

Popis chrámu: chrám byl postaven z velkých bloků asuánské žuly a jeho architektonický styl je podobný stylu zádušního chrámu ; má čtvercový půdorys se dvěma předními vchody, kde původně stály čtyři sfingy, z nichž dnes zbývají pouze fragmenty. Vchod vede do vestibulu a do velké síně ve tvaru obráceného písmene T s 16 monolitickými pilíři o výšce 4,15 m. z jejího severovýchodního rohu vede vzestupná cesta. Podél stěn této nádherné síně, která je skutečně mistrovským dílem architektury staré říše, stálo původně 24 dioritových sedících soch, zpodobňujících panovníka. Všechny, kromě jediné, objevené Augustem Mariettem a dnes uložené v Káhirském muzeu, zmizely.

MENKAUREOVA PYRAMIDA

Původní jméno: MENKAURE JE BOŽSKÝ
Původní výška: 65-66 metrů
Současná výška: 65,5 metrů
Délka strany: 103,4 metrů
Úhel sklonu: 51°20

Tato pyramida je nejmenší v Gíze, vystavěl ji Rachefův syn a nástupce, faraón Menkaure. Na rozdíl od starších pyramid byly její stěny obloženy žulovými bloky, toto obložení je na některých místech patrné dodnes. Nejvíce na severní stěně stavby, kde se nachází současný vchod. Nad vchodem je jasně zřetelný obrovitý průlom, který je výsledkem četných pokusů o vstup do pyramidy během islámské doby. Menkaureova pyramida se od dříve postavených liší také složitostí substruktury, sestávající z předsíně, spojené se vstupní chodbou, která je 31,75 m dlouhá a svažuje se v úhlu 26° a z téměř vodorovné, 12,6 metrů dlouhé chodby , ústící do velké síně, pravděpodobně pohřební komory. Chodba byla původně u vchodu zatarasena třemi blokačními kameny. V pohřební komoře byla nalezena dřevěná rakev s kosterními pozůstatky. Rakev sice pochází z mnohem pozdější doby než byla pyramida vystavěna, bylo na ní však panovníkovo jméno. Vpravo odtud klesá chodba, ústící na západě do místnosti s mnohými hlubokými nikami pro pohřební výbavu. Chodba vede dále do pravé pohřební komory, kde byl objeven sarkofág zdobený recesováním. Sarkofág se později ztratil na moři během přepravy.
Na jižní straně pyramidy stojí tři malé pyramidky. Severní a také největší a nejlépe dochovaná z nich je připisována Menkaureově královské manželce. V roce 1996, během rozsáhlých výzkumů , bylo na východní straně pyramidy objeveno velké nepopsané sousoší z 19. dynastie, představující panovníka s božstvem. ZÁDUŠNÍ CHRÁM

Na severní straně pyramidy jsou dodnes zřetelné pozůstatky zádušního chrámu.

POPIS CHRÁMU

Kdysi to byla složitá budova s vestibulem, pravoúhlým dvorem, odkud vedla k západu pilířová síň, jejíž střechu tvořily dvě řady pilířů.

Pilířová síň ústila do svatyně, po obou stranách obklopené mnohými místnostmi a chodbami.
Vzestupná cesta vedla od zádušního chrámu k údolnímu, který je dnes zcela skryt pod pískem. v roce 1908 zde pod vedením G. A. Reisnera pracovala společná expedice Harvardovy univerzity a Bostonského muzea. při těchto výzkumech byly objeveny čtyři slavné triády. Tři z těchto triád jsou v Káhirském muzeu, čtvrtá je v Bostonu.

SFINGA

Slovo „ sfinga“ pochází z egyptského výrazu sešep anch ( žijící podoba ) a označuje sochu zpodobňující božstvo se lvím tělem a lidskou či zvířecí hlavou.
Velká sfinga, jež se v Gíze zvedá z pouště, je jedinečnou památkou v dějinách egyptského sochařství, v němž jsou sfingy typickým prvkem. Arabové jí dali podivné jméno – Abú hól – (otec hrůzy.) Někteří lidé si myslí, že sfinga je dílem velice staré civilizace, která měla bez jakékoli jiné stopy zmizet tisíce let před dobou stavby pyramid.
Sfinga byla postavena na skalním výstupku, který sestává ze tří formací mramorovaného eocenního vápence, který tvoří gízskou plošinu a její hrubý tvar byl pravděpodobně dílem větru ještě předtím, než byla skála upravena lidmi.
Sfinga je asi 50 metrů dlouhá a asi 20 metrů vysoká. Je spodobněním panovníka a spojuje jeho postavu se lví silou.
Během 18. dynastie ( 1550 – 1397 př. n. l. ), tisíc let po její stavbě, přikryl Sfingu pouštní písek. Příběh, zapsaný na velké stéle, stojící mezi předními packami sochy, zaznamenává, jak mladý princ Thumose usnul ve stínu jejího kamenného těla, když si vyjel na lov. Ve snu mu sfinga v podobě lva předpověděla nástup na trůn a prosila jej, aby ji vysvobodil z písku, který ji uvěznil. Když se Thumose skutečně po letech stal faraonem Thumosem IV., vzpomněl si na svůj sen a sfingu nechal opravit. Ačkoli byla sfinga v období Ramesse II. ( kolem roku 1300 př. n. l. ) opětovně vyhrabána , písek nad ní stejně později zvítězil a celou ji zakryl. To vysvětluje, proč se Hérodotos o sfinze vůbec nezmiňuje. Během následujících století provedli dodnes viditelné opravy Markus Aurelius a Septimus Severus v letech 160 a 211.
A pak se znovu prosadil písek. Hlava však zůstala odkryta, což vedlo ke zvýšené pozornosti a zvědavosti tehdejších cestovatelů. Jako například francouzského lékaře Pierra Belona, který roku 1555 zveřejnil knihu, ve které sfingu popisuje jako „ zrůdu vytesanou do skály“. Předtím, v 11. století, vyjádřil svůj zájem o ni arabský historik Al- Makrízí. Napsal, že se v soše nacházela tajná dutina, skrývající pohár Šalamouna, syna Davidova. V roce 1798 vykopali sfingu vědci z Napoleonovy výpravy. Objevili známou stélu Thumose IV. A poprvé sochu vědecky prozkoumali.

Nejpodrobnější výzkum sfingy však provedl Giovanni Battista Caviglia, který také v roce 1816 objevil úlomky sochy a falešný vous, jenž kdysi zdobil hlavu sfingy. Vous byl darován britskému muzeu. Auguste Mariette provedl první systematické vykopávky, v nichž pokračoval jeho nástupce Gaston Maspero. Mariette věřil, že je sfinga vůbec nejstarší památkou Egypta, že pochází z doby před stavbou pyramid a že v ní je tajná dutina.
V roce 1925 byl objeven skutečný chrám sfingy. Současný vzhled daly sfinze a okolním stavbám práce Káhirské univerzity, provedené v letech 1935-1936 pod vedením Selima Hassana. V roce 1980 musela být socha restaurována, neboť se vápencové bloky, použité na její stavbu začaly vlivem zvýšené vlhkosti, prosakování vody a znečišťování ovzduší rozpadat. Při této rekonstrukci bylo však také zcela nevhodně použito malty, následky byly katastrofální. Malta se začala rozpínat a mnohé nedávno položené bloky vápencového obložení začaly opadávat. Proto byla provedena další rekonstrukce, tentokrát však bez použití pojidel. Tyto práce pokračují za užití menších vápencových bloků dodnes a vracejí tak sfinze její původní podobu. Při této poslední restaurační práci bylo při jejím severním úpatí objeveno ústí tunelu. Tunel vede do jakési dutiny, která je však prázdná. Ani nejnovější výzkumy, provedené během restauračních prací nepřinesly žádné nové informace ohledně časového zařazení této sochy. Přesto se většina archeologů shoduje v tom, že není starší, než pyramidy.

CHRÁM SFINGY

Stavba ze 4. dynastie, známá jako chrám sfingy, byla objevena přímo před sfingou. chrám byl postaven z velkých bloků vápence a růžové asuánské žuly, měl dva vchody, dvůr s velkými pilíři pravoúhlého půdorysu s oltářem pro obětiny.

Existuje mnoho teorií, jež vysvětlují, jak vznikly pyramidy v Gíze a velká sfinga. Některé jsou pravděpodobné, jiné nikoli. Některé jsou založené na pravdě, jiné pravděpodobnost postrádají. Leckdy není snadné, rozhodnout se, k jaké teorii se přikloníte vy. Dosud jsem ve své práci uváděla pouze zaběhnutou teorii klasických egyptologů, nyní se pokusím, představit druhou, již méně známou teorii, která používá k datování přibližné stavby pyramid v Gíze nové počítačové techniky, která sestavuje podobu oblohy před XXX lety. Používá také geologické poznatky, které jí pomáhají určit přibližné období vzniku sfingy.

Základní fakta k této teorii jsem shrnula v následující kapitolce.

TAJEMSTVÍ PYRAMID

Materiál, který byl použit při stavbě těchto monumentů, které se stavěly několik desítek let a vedle nichž budova jako je Empire State Building vypadá jako hračka, by postačil na stavbu starého Londýna.
Graham Hancock a John West používají ve svých výzkumech nové počítačové techniky. Graham Hancock přišel na to, že celé postavení pyramid zachycuje hvězdy Orionu v postavení před více než 12.000 let. John West došel k podobnému závěru pomocí geologie.

Mohla by být egyptská civilizace starší, než se předpokládá ?
Vyspělá civilizace v době kamenné ?
Kdy to všechno začalo ?

Egyptologové kladou začátek hlavního rozvoje do doby okolo 3.5 tisíce let před naším letopočtem. Do té doby podle nich okolí Nilu obývaly jen primitivní kočovné kmeny ze Sahary, které byly na úrovni obyvatel z doby kamenné.

Abiduský seznam králů Egypta:
Faraón Sethi říká svému synovi Ramesovi II. : „ zde synu- linie všech králů Egypta až k Menimu, prvnímu faraónovi dynastického Egypta“ a ukazuje přitom na dlouhou stěnu, posetou jmény faraónů. Zde se egyptologové zastavují a neberou v úvahu druhou stranu stěny na které stojí jména všech bohů a polobohů, kteří Egyptu vládli před Menim. To je velká a prokazatelná chyba, které se egyptologové dopustili. Nicméně…jako obvykle při všech jejich chybách, si ji nehodlají připustit. A k tomu jsou pyramidy v Gíze umístěny přesně na 30. stupni zeměpisné šířky a také zcela přesně podle hlavních směrů sever, západ, východ, jih… v žádné dnešní stavbě to není tak přesné, taková přesnost v takových rozměrech neexistuje!

Znali přesné rozměry země?
Nebo je to všechno pouhá náhoda?

Vždyť ještě před 500 lety si nebyla naše vlastní civilizace jistá tím, jestli je země kulatá. Teprve před 300 lety jsme znali přesné rozměry země! Ale ti lidé to věděli již dávno! Velká pyramida je matematickým modelem severní polokoule
( 1 : 43200 ) – to prostě nemůže být náhodně zvolené číslo!


Je sice pravda, že faraoni byli pro egyptský lid nesmírně důležití, ale taková přesnost!

To vše jen za účelem pohřbení panovníka?
Pyramidy v Gíze nejsou jen hrobky!

Poloha těchto monumentů je přesnou kopií orionova pásu v souhvězdí Orion na obloze. Přičemž Nil představuje Mléčnou dráhu..Ale jak to všechno dokázat?
V objasnění nám pomůže legenda.V Egyptě byl hlavním bohem Usírev.Ten byl svým bratrem rozřezán na 14 dílů, které se poztrácely po celém Egyptě. Jeho žena Eset je všechny našla, jen jeho přirození ne. To odhodil rozzuřený Sutech do řeky, kde se o něj podělily ryby. Tehdy pomohl bohyni bůh Anúpev, který zhotovil chybějící díl ze slonové kosti, přiložil jej k ostatním a pomazal čarovnými mastmi.

Lidé si tuto legendu připomínají v souhvězdí Orionu a proto je pro ně tak důležité.
Důležitá je potom ještě jedna věc : shoda oblohy s pyramidami je v I. čase Usíreva a to je pravděpodobně také doba jejich vzniku, ale pozor!!! Je to okolo roku 10.500 před naším letopočtem, že by primitivní kmeny ze Sahary stavěly takové monumenty? To asi ne. Egypťané věnovali ve svých pozorováních zvláštní pozornost především 21. březnu – dnu rovnodennosti. Další vodítko poskytla precese. Díky níž se zdá, že souhvězdí během věků putují. Egypťané sledovali v den rovnodennosti bod, kde vyšlo slunce a za nímž se objevovala souhvězdí. Během věků si všimli, že se postupně mění. Velká sfinga v Gíze jako by to sledovala. Každých zhruba 2000 let se za sluncem objeví jiné souhvězdí, které určuje další epochu- další astrologický věk. Stavba sfingy se ale podle egyptologů uskutečnila někdy okolo 2.500 př.n.l., ale v té době by se musela dívat na souhvězdí býka – sfinga- strážce rovnodennosti v podobě lva! Absurdní! Existuje jediná epocha, kdy mohla sfinga vzniknout- je to věk lva -11.000 př. n .l. John West, který měl jiný přístup došel ke stejnému závěru. Zjistil, že vodou erodované skály mají stejný tvar jako stará podkladová vrstva sfingy a její jámy.
Muselo zde tedy kdysi hodně pršet. Ale na Sahaře byly tak vydatné deště před 9.000 – 10.000 lety. Stáří kamene je obtížné určit, ale eroze o něm vypovídá.
U sfingy nejde o záplavy z Nilu, ale skutečně o přívalové deště!!!

I. období- dochází k velkým změnám a k velké katastrofě ( před 12.500 lety ) -
konec doby ledové po 60.000 letech relativně klidných podmínek náhle všechen led roztál. Před 10.500 lety byly v Egyptě rozsáhlé povodně, které zničily vše v okolí Nilu, podle mýtu egyptská civilizace ( její I. věk ) začala po velké katastrofě. Podle všech dostupných důkazů faraón Rachef sfingu nepostavil, jen restauroval. Sfinga a gízské pyramidy společně tvoří obrovský astronomický hologram oblohy nad Egyptem kolem roku 10.000 let př. n. l. Pro egypťany to byla brána do podsvětí, kde bůh Usírev vládl mrtvým, brána pro zemřelé faraony, aby se znovu zrodili mezi hvězdami.

„ USÍREVE, KRÁLI,
PŘEJDI MLÉČNOU DRÁHU,
TOČÍCÍ SE ŘEKU
NECHŤ TĚ ONEN SVĚT
DOVEDE NA MÍSTO,
KDE JE ORION.“

ZÁVĚREM

Tato práce mi dala hodně nových vědomostí, zkušeností a poznatků. Jsem přesvědčena o tom, že pyramidy v Gíze jsou pro nás stále zdrojem záhad, inspirace a tajemství, já jsem se pokusila ve své práci seznámit sebe a ostatní s těmito monumentálními stavbami a trochu snad i poodhrnout roušku, která skrývá jejich tajemství.

Moje práce byla leckdy složitá a vyhledávání informací ne takové, jak bych si představovala, ale i přesto jsem odhodlaná k dalšímu podrobnějšímu studiu, abych snad i někdy mohla říci: „ tak to bylo, tato teorie je správná“. Ve své práci jsem zcela úmyslně uvedla dva protikladné pohledy na vznik pyramid a sfingy, myslím, že každý si vybere sobě bližší. Zajímavé bylo vymýšlení názvu, nejprve to bylo něco jako: Gízské monumenty, Gíza - prapůvodní vyvýšenina, I. div světa v Gíze…Potom jsem ale shlédla dokument Tajemství pyramid a měla jsem jasno. Teorie, které v něm uváděli se mi zdály fantastické, ale přitom pravdivé. Svoji práci jsem proto nazvala „ Orionův pás v Gíze.“

VYSVĚTLIVKY

FARAON – Toto slovo je odvozeno z egyptského termínu Per-aa , což znamená velký dům a používalo se jej při označení královského paláce. V prvním tisíciletí př. n. l. se jej všeobecně používalo k označení krále.

HATHOR - Bohyně s hlavou krávy, bohyně lásky a krásy, ochránkyně žen , hudby a mrtvých.

KARTUŠE – Smyčka provazu s uzlem u základu, v jejímž vnitřku bylo napsáno jméno faraona. Používání kartuše, která symbolizovala univerzální moc slunečního boha a tím i faraona, bylo vyhrazeno dvěma nejdůležitějším z pěti faraonových jmen. To znamená nomen (před kterým předcházel titul „ syn Reův“) a pronomen (před kterým předcházel titul „ král Horního a Dolního Egypta“).

MASTABA – Hrobka pravoúhlého půdorysu, se svažitými stranami a plochou střechou, postavená z cihel a kamene, v jejímž vnitřku byla postavena jedna nebo několik místností a šachta, která vedla do pohřební komory.

PYRAMIDA – Pohřební stavba, která obsahuje hrobku faraona. Její praktická úloha byla ochranná, avšak symbolicky představovala schody do nebe nebo lomený sluneční paprsek.

PYRAMIDION – Malá kamenná pyramida, symbol slunce, která byla usazena na vrchol obelisku nebo se jí používalo jako vrcholu pyramidy. Často byla pokryta fóliemi ze zlata nebo z elektra (slitiny zlata a stříbra jantarové barvy.)

SETHI I. – Egyptský faraon, vládl kolem roku 1310 až 1298 př. n. l. Vedl boje s Chetity o Sýrii a odrážel útoky z Libye.

SFINGA – Lev s lidskou hlavou, ztělesnění královské moci a ochránce dveří chrámů.

SUTECH – Bůh chaotických sil, bratr a vrah Usira a soupeř Horův. Je představován jako zvíře neidentifikovatelného typu.

USIRE – OSIRIS – Bůh ve formě mumie, pán záhrobí, střediskem jeho kultu byl Abydos. S manželkou Eset měl syna Hora, který se po dosažení dospělosti pomstil za smrt svého otce, kterou způsobil Usirův bratr Sutech.

Usirev je znázorňován s korunou atef, železem heka a důtkami nenech.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

· Miroslav Verner ………………………….Pyramidy – tajemství minulosti
· Anne Millard ……………………………..Egypt
· Geraldine Harrisová………………………Starověký Egypt
· V. Zamarovský……………………………Jejich veličenstva pyramidy
· V. Zamarovský……………………………Za sedmi divy světa
· Václav Michovský ………………………..Z dávné minulosti lidstva
· A. Sillioti a Z. Hawás……………………..Průvodce egyptskými pyramidami
· A. Sillioti…………………………………..Egypt – chrámy, bohové a lidé
OBSAH

Přísloví…………………………………………………………………………..strana 1

Místo úvodu………………………………………………………………...…...strana 2

Pyramidy v Gíze…………………………………………………………..……..strana 3

Jak se stavěly pyramidy ? …………………………………….………...………strana 4

Chufuova pyramida…………………………………………………………..….strana 5

Rachefova pyramida……………………………………………………….……strana 8

Menkaureova pyramida…………………………………………………………strana 9

Sfinga……………………………………………………………………………strana 10

Tajemství pyramid…………………………………………………………..…...strana 12

Závěrem…………………………………………………………………………strana 14

Vysvětlivky………………………………………………………………...……strana 15

Seznam použité literatury………………………………………………………strana 16.

Zdroje:

M.Verner-Pyramidy - tajemství minulosti -
Anne Millard - Egypt, Geraldine Harris - Starověký Egypt -